Zákon o lobbování - a komu tím prospějete

Takové ovlivňování se teď stalo předmětem návrhu nové právní úpravy. Ta se zatím zabývá lobbováním v legislativním procesu. V důvodové zprávě dokonce zmiňuje, že i lobbing je legitimní aktivitou[2], která do demokratického legislativního procesu patří. Návrh teď čeká cesta jeho schválení, při kterém se bude měnit a vyvíjet. Text si dává za cíl vypíchnout pár míst z pohledu úplného laika, kde by stálo za to vývoj sledovat.

Což by nemělo být takové trápení, zákon nejen díky taxativním výčtům zatím působí poměrně přehledně a složitou problematiku se mu povedlo zatím řešit v pro právníky i čtenáře příjemném počtu pouhých sedmnácti paragrafů.

Návrh zavádí z hlediska transparentnosti pozitivní krok ve formě zavedení registru lobbistů a lobbovaných.[3] A krom toho, že jsou lobbovaní monitorováni, se i jejich (taxativní) seznam s postupem diskuze rozšiřuje, tedy posouvá situaci vstříc větší kontrole - čerstvě přibyli prezident s asistenty členů obou komor parlamentu.[4] Lze tak ještě uvažovat, zda by se do registru lobbovaných měly připojit další pozice. Nyní jde plně o osoby na úrovni centrální, s dalším vývojem potenciálních úprav by se výčet mohl rozšířit na lokálnější aktéry.[5]

Také stojí za povšimnutí, že návrh považuje za lobbování jen činění soustavné. V § 3 návrhu, kde se nachází definice lobbisty, je poprvé vyjádřena podmínka soustavnosti, která pak provází celé současné znění. Byť by přílišná přísnost, a postihování každé drobnosti samozřejmě nezní jako rozumné či žádoucí, nabízí se, jestli by nesoustavnost činnosti nemohla být prostředkem k obcházení jinak přísné nutnosti se registrovat a s registrem spolupracovat. Pojem je sice neostrý a flexibilní, přesto přichází v úvahu, zda jedno, byť velmi intenzivní, lobbující setkání by pod něj vůbec mohlo spadat. Nemožné to není - dlouhé setkání by se pod neostrý pojem vejít mohlo. Navíc vypadá smysluplně, že neustálá komunikace (což by si člověk pod soustavností představil) má mít odlišný status než například jeden email. Člověka však napadá jednorázová, či snad občasná činnost jako prostředek, jak se úpravě dle zákona vyhnout.[6]

Lobbisté mají dle zákona nové povinnosti, včetně vydávání prohlášení. Krom zájmů a jmen konkrétních zúčastněných však dané prohlášení má zmiňovat i formu, konkrétně jestli probíhalo lobbování „osobně, telefonicky nebo písemně.“[7] V představách o ovlivňování veřejných procesů by se dalo očekávat využití všech možných forem - klidně všech tří z nabídky. Pokud ale takováto notifikační povinnost setrvá, ukazuje se, že lobbing už přiznaně při jeho posuzování bude posuzován podle fenoménů jako je síla osobního kontaktu či strategie postupu (know-how?).

Návrh krom stanovení povinností pracuje i s možností pokuty pro ty, kteří by se pokoušeli úpravu obejít. Z pohledu laika však určitě bude zajímavé sledovat, jak se budou měnit jednotlivé sazby. Vzhledem k tomu, že v návrhu je umožněno lobbovat obecně osobám (fyzickým i právnickým)[8], je maximální sazba odlišná právě dle toho, zda odpovědným subjektem za porušení je osoba fyzická či právnická. A fyzické osobě za nejzávaznější přestupky hrozí maximální pokuta jednoho milionu korun[9] Ta se zdá opět proporční spíš z pohledu právníka, než z představy laiků o lobbistovi jako o „zazobaném“ člověku, který operuje v milionových částkách.

Určitá proporčnost k prostředkům se projevuje u právnických osob, kde je pokuta přizpůsobená do dané výše aktiv.[10] Výše pokut, vzhledem k tomu jakou má lobbing pověst, tak je další bod, který bude vhodné neztratit z očí.

Ačkoliv se článek snaží poukázat směrem k zajímavým místům zákona, lépe než student práv to stejně vystihne postava tatínka Šebka z legendárních Pelíšků. „A komu tím prospějete?“ je relevantní se ptát pro cestu i a cíl celého zákona.

Cílem úpravy, naplněným skrz registr by měla být zřetelnost toho, „komu tím prospějete“, respektive koho problém zajímal natolik, že v něm lobboval. A to ať už výsledek bude spět jemu, nebo „druhé straně.“

Šebkova skvostná otázka však vystihuje i ambiciózní cestu úpravy.

S odůvodněními, jaké má zákon teď, by měl lobbingu by teoreticky přinést zlepšení jeho pověsti, díky větší transparentnosti - vždyť i samotná závěrečná zpráva říká, že by lobbing „měl být vnímán jako pozitivní aktivita.“[11] A tak „komu tím prospějete“ má být jak veřejnost, tak i lobbisté. Těm ale přitom ze současného znění nevyplývá žádná explicitní výhoda, klad pro ně je zatím pouze v rovině pověsti.

Lze jen doufat, že pokud zákon opravdu projde legislativním procesem, bude nejen v mnou sledovaných bodech kvalitní, nikoliv jen úpravou pro úpravu. Protože „druhá strana“, pokud na jedné jsou jak veřejnost, tak lobbisté, by znamenala „vůbec nikdo.“

Tento článek obsadil 2. místo v soutěži o nejlepší článek s právním tématikou “Ukaž svou kreativitu XI.”, kterou pořádá CODEXIS Academia, ve spolupráci s redakcí právního portálu Právní prostor.cz a Svazem průmyslu a dopravy.

---

[1] Například https://www.merriam-webster.com/wordplay/the-origins-of-lobbyist

[2] Pasáž „1.2 Definice problému“ v závěrečné zprávě https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCLNJNW48/

[3] Viz § 5(1) návrhu zákona https://odok.cz/portal/services/download/attachment/ALBSCXEKUZMD

[4] https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zakon-o-lobbovani-se-bude-vztahovat-na-prezidenta-i-asistenty-40463264?noredirect=1

[5] Zvlášť když ve vypořádávání připomínek bylo nejprve vyjádřen spíš negativní postoj k zařazení prezidenta a asistentů na seznam, viz.: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCLNJNW48/

[6] Výběr kritéria soustavnosti řeší i důvodová zpráva https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCLNJNW48/

[7] § 11 návrhu zákona https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCLNJNW48/

[8] § 3 návrhu zákona https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCLNJNW48/

[9] § 14(4c) návrhu zákona https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCLNJNW48/

[10] § 14(6) a § 14 (7) návrhu zákona https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCLNJNW48/

[11] Pasáž „1.2 Definice problému“ v závěrečné zprávě https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCLNJNW48/