Vnitřní oznamovací systém v návrhu zákona o ochraně oznamovatelů
Základem nové právní úpravy whistleblowingu, která je ve formě návrhu zákona o ochraně oznamovatelů aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně, má být vnitřní oznamovací systém.
Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů počítá v souladu s požadavky evropské Směrnice (EU) 2019/1937 s oběma základními kanály pro oznamování, tj. s oznamováním prostřednictvím interních kanálů pro oznamování (interní oznamování), jakož i s oznamováním prostřednictvím externích kanálů (externí oznamování), když interní oznamování je směrnicí i návrhem zákona jednoznačně preferováno[1].
Vnitřní oznamovací systém tak, jak je upraven v ustanoveních § 8 a násl. návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, má přitom plnit funkci interního kanálu pro oznamování ve smyslu článku 7 a násl. Směrnice. Lze jej definovat jako soubor postupů a pravidel stanovených pro interní podávání oznámení, který splňuje podmínky stanovené zákonem a jež umožňuje oznamovateli podat oznámení o protiprávním jednání přímo v rámci organizace. Vedle toho vnitřní oznamovací systém představuje současně i takové interní prostředí, které umožňuje posuzovat důvodnost oznámení a přijímat další následná opatření.
Požadavky na důvěrnost a ochranu totožnosti oznamovatele
Základní podmínkou pro to, aby byl vnitřní oznamovací systém jako interní kanál pro oznamování skutečně reálně fungujícím primárním kanálem pro oznamování protiprávního jednání je to, že zaměstnanci dané organizace a další v úvahu připadající oznamovatelé (členové orgánů právnické osoby, stážisté, dodavatelé apod.) budou mít v takový interní kanál potřebnou důvěru.
Tato důvěra se přitom musí týkat jak věcné stránky interních postupů, tj. že skutečně dojde k řádnému a objektivnímu prošetření oznámení, tak i splnění formálních požadavků, zejména, že bude důsledně zajištěna důvěrnost oznamování a ochrana totožnosti (identity) oznamovatele a třetích osob.
Z hlediska požadavku na zajištění důvěrnosti se má na mysli, že postupy pro interní oznámení musí umožňovat nejen zcela důvěrné přijímání oznámení, ale současně i jejich důvěrné prošetřování (posuzování důvodnosti). V tomto směru přitom primárně jde o vhodné organizační a technické řešení interního kanálu včetně s ním spojené komunikace, a to jak komunikace mezi organizací a oznamovatelem, tak i komunikace osob pověřených k prošetřování oznámení. Neméně významným úkolem však rovněž je výběr vhodné osoby anebo organizačního úseku (oddělení, odboru apod.), které budou určeny jako příslušné pro přijímání oznámení a následných opatření.
Ochrana totožnosti oznamovatele a třetích osob v rámci vnitřního oznamovacího systému zahrnuje následující složky:
- utajení identity oznamovatele a zákaz zveřejnění jakýchkoli informací o jeho identitě mimo interní systém;
- ochrana osobních údajů oznamovatele dle dotčených právních předpisů, zejména GDPR;
- ochrana identity a osobních údajů oznámením dotčených osob, prostředníků a třetích osob;
- zabránění přístupu jakýchkoli neoprávněných osob do interního systému;
- důvěrnost a utajení všech informací, které jsou předmětem oznámení.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



