Ukončení II. pilíře důchodového spoření
Dne 1. 1. 2016 nabyly účinnosti zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření, a zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Každá penzijní společnost je povinna do 31. března 2016 zaslat účastníkovi důchodového spoření oznámení o postupu při ukončení důchodového spoření.
Toto oznámení by mělo zejména obsahovat informace o způsobu a lhůtě vyplácení prostředků účastníka a o povinnosti účastníka písemně sdělit penzijní společnosti zvolený způsob pro vyplacení peněžních prostředků. Dále pojišťovna účastníka informuje o možnosti doplacení důchodového pojištění státu, na které po dobu platnosti II. pilíře přispíval méně. Účastník tedy musí do 30. 6. 2016 písemně oznámit penzijní společnosti údaje k výplatě nastřádaných peněžních prostředků a ta je začne vyplácet od 15. 10. do 31. 12. 2016. Důchodový fond zaniká vyplacením všech prostředků účastníků k 31. 12. 2016. V případě, že účastník neoznámí, kam má pojišťovna finanční prostředky zaslat, správce pojistného je převede na účet nevypořádaných prostředků účastníka, který je jeho osobním účtem a při jeho správě bude postupovat podle daňového řádu.
Od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 si může účastník spoření požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vyčíslení nedoplatku na důchodovém pojištění a tento nedoplatek na pojistném zaplatit. Tato platba musí být provedena do 29. 12. 2017.
Lidem, kteří peníze státu nevrátí, se mírně zkrátí budoucí státní důchod – nezapočte se jim do něj pojistné, které převáděli na soukromé důchodové spoření a které po jeho zrušení státu nedoplatili.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ivana.vostatkova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
