Specialista na veřejné zakázky Kateřina Koláčková: Nový Zákon o veřejných zakázkách vyzkouší morálku celého národa
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek (ZVZ), který zatím prošel schválením v Poslanecké sněmovně a čeká jej hlasování v Senátu a podpis prezidenta, výrazně zasáhne do zadávání veřejných zakázek. Současně jej provází divoká debata, zda změní něco k lepšímu. Ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která školí zadavatele a provádí poradenství právě k realizaci veřejných zakázek především ze strany veřejné a státní správy, se s námi podělila o několik postřehů.
Jaké zásadní změny očekáváte od nového zákona o zadávání veřejných zakázek?
Z hlediska změn se domnívám, že dojde k celkovému zrychlení procesu zadávání veřejných zakázek. Zejména s ohledem na skutečnost, že zadavatel nebude povinen posuzovat všechny nabídky, ale bude moci posuzovat pouze vítěznou nabídku. Přičemž tento krok může učinit až po samotném hodnocení nabídek. Což znamená reálně zkrácení celého řízení v řádech týdnů.
Dalšími změnami, které můžeme zmínit, jsou:
- není povinnost hodnotících komisí (povinnost až od hodnoty veřejné zakázky 300 mil. Kč bez DPH)
- neexistuje povinnost vyloučení za mimořádně nízkou nabídkovou cenu
- Možnost vyloučení uchazeče, se kterým má zadavatel špatnou zkušenost (např. uplatnění náhrady škody, reklamační řízení apod.)
Změn je celá řada. Je nutné si uvědomit, že hovoříme o novém zákoně, nikoliv o nějaké dílčí změně či novele.
Budou předpokládané změny, resp. nové znění zákona, přínosem nebo budou spíše působit komplikace?
Celý nový zákon bude zkouškou morálky českého národa. Spousta pravidel je uvolněných a v některých případech se domníváme, že až příliš. Obávám se, že prvopočáteční nadšení z „jednoduchosti“ vystřídá vystřízlivění v podobě prvních odvolání ze stran uchazečů a následného přezkumu ÚOHS.
Schválení nového zákona o zadávání veřejných zakázek se hodně zdrželo. Jaké komplikace může podle vás způsobit pozdější schválení zákona pro jeho „uživatele“?
Prodlevy z hlediska schvalování způsobí na straně zadavatelů situaci, kdy bude docházet k předzásobení, tzn. vypsání co největšího počtu zakázek dle „staré“ legislativy, aby zadavatelé získali následně rezervu pro nastudování nového zákona a pravidel.
Pozdější schválení zákona bude mít vliv na Českou republiku ohledně čerpání evropských prostředků, ale z hlediska praktického to bude dopad spíše pozitivní díky dostatečnému prostoru pro nastudování a připravení kvalitních metodik apod.
Kolik času budou mít uživatelé na přípravu a je tato doba dostatečná na to, aby se zákon mohl bez větších problémů realizovat v praxi?
Již nyní probíhá řada školení, diskuzí a konferencí k nově připravovanému zákonu, kde se mohou posluchači dozvědět alespoň hrubý obrys nového zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci třetího čtení nového zákona byl zamítnut návrh na zkrácení legisvakanční lhůty, zůstane zadavatelům i ostatním účastníkům dostatečný časový prostor pro nastudování nové legislativy. Bude se jednat o tři měsíce, pokud nedojde k nějaké nečekané změně v rámci Senátu.
Další články
Z. Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek. Tento příspěvek si klade za cíl přiblížit podmínky jeho uplatnění, poukázat na problematiku intenzity porušování povinností vlastníka jednotky a nabídnout praktický pohled advokáta na vedení tohoto typu sporu.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.



