Slavnostní udílení cen Randovy nadace
Ve čtvrtek 19. listopadu 2015 se v historických prostorách Vlasteneckého sálu pražského Karolina uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků letošního ročníku soutěže Randovy nadace o nejlepší diplomovou práci z právní oblasti, které se tradičně účastní studenti právnických fakult v České republice.
Oceněni v letošním roce byli
Mgr. Martin Šlampa s tématem práce „Soukromé vymáhání náhrady škody v soutěžním právu ve srovnání australské, evropské a české praxe“,
Mgr. Bc. Daniel Lála s tématem práce „Diskvalifikace členů orgánu a dalších osob z výkonu funkce v obchodní korporaci“ a
Mgr. Luboš Brim s tématem práce „Trojrozměrné ochranné známky v právu Evropské unie“.
Všechny tři vítězné práce byly vyzdvihovány pro vynikající zpracování, kvalitní práci se zdroji, vlastní náhled na problematiku včetně zdůvodnění a v neposlední řadě za poutavé téma. Pořadatelé příležitosti využili k vyhlášení dalšího ročníku této prestižní soutěže.
Samotnému udílení cen a gratulaci předcházel už tradiční kulturní program. Letos se nesl především v duchu vzpomínky na profesora Jana S. Kruliše-Randu, který zemřel 15. června tohoto roku ve věku úctyhodných 89 let. Bylo mu věnováno úvodní slovo z úst profesora Michala Tomáška a k uctění jeho památky následně promluvil doktor Václav Bílý, který měl k profesoru Randovi silnou osobní vazbu. Připomněl jeho celoživotně plodnou akademickou činnost i přínos Randově nadaci, kterou založil roku 1876 Antonín rytíř Randa, pradědeček nedávno zesnulého profesora. Doktor Bílý vzpomínal i na lidskou stránku a na pedagogické i osobnostní kvality Kruliše-Randy.
Součástí programu byla rovněž krátká přednáška soudce Nejvyššího správního soudu Karla Šimky na téma „Obchodní korporace ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu ČR“. Slovo si následně vzal i starosta Spolku českých právníků Všehrd Adam Zvonař, aby připomněl tradici Randovy nadace, jejímž je spolek zřizovatelem, a vyzdvihnul její smysl a účel v dnešní době. Také připojil několik vět o Antonínu rytíři Randovi.
Atmosféru kulturního večera dokreslily housle Jany Vlachové a violoncello Mikaela Ericssona. Zúčastnění měli možnost po skončení oficiálního programu nad číší vína pohovořit s autory vítězných prací či s významnými osobnostmi právnické obce.
Další články
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.



