Rozhovor: Eva Ondřejová - O Unii mediálních advokátů
V uplynulém roce vznikla Unie mediálních advokátů, sdružující právníky se zaměřením na ochranu osobnosti. Přinášíme Vám rozhovor s předsedkyní spolku JUDr. Evou Ondřejovou, LL.M, Ph.D.
Kdy a jak se zrodila první myšlenka o Unii mediálních advokátů?
Unii jsme založili proto, abychom měli platformu, kde sdružovat kolegy, kteří se zaměřují na úzkou oblast ochrany osobnosti či ochrany pověsti právnických osob, mohli si vyměnit zkušenosti a diskutovat. Druhým důvodem také bylo odlišit ty z nás, kteří se dané problematice věnují, od těch, kteří nemají zkušenosti, neznají judikaturu, ale přesto převezmou zastoupení a klientům pak mohou uškodit tím, že jsou této problematiky ve skutečnosti neznalí. Nápad se rodil přes rok, ale realizace nikdy není jednoduchá.
Co si dala Unie za cíle a co bude do budoucna její hlavní náplní?
Za mě je to především sdílení know-how a snahy o udržení rovnováhy mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti, resp. ochranu pověsti právnické osoby. Naše hlavní cíle jsme shrnuli takto:
a) sledování národní a mezinárodní úpravy ochrany osobnostních práv a svobody projevu a vyvíjením iniciativy k jejímu zlepšování;
b) studium a srovnávání národní i mezinárodní judikatury, národních úprav ochrany osobnosti, projektů směřujících k vývoji, zlepšení či sjednocování těchto právních úprav;
c) účast na studiích a aktivitách národních a mezinárodních organizací sledujících stejné cíle;
d) odborná podpora poskytovaná zákonodárným orgánům, úřadům, soudům a mezinárodním organizacím při přípravě legislativy a při její implementaci;
e) poskytování stanovisek k případům na národní i mezinárodní úrovni;
f) pořádání seminářů, konferencí a dalších vzdělávacích akcí v oboru práva na ochranu osobnosti či ochranu pověsti právnických osob.
Jakými konkrétními právními výzvami očekáváte, že se Unie mediálních advokátů do budoucna bude muset zabývat, vzhledem k rychle se vyvíjejícímu prostředí digitálních médií?
Myslím, že to hlavní je udržet právo racionální a bez zásahu politických motivací.
Z Unijních stanov vyplývá, že jádro Unijního zájmu představuje především ochrana osobnosti. Jak se Unie, právě v kontextu ochrany osobnosti, staví k problematice deepfaku na internetu?
Pokud bych teď mluvila za celou Unii, nebylo by to správné, protože stanovisko, na kterém by se všichni členové shodli, nemáme. Zcela jistě to je ale otázka, která se ochrany osobnosti úzce dotýká a rozhodně nevylučujeme, že se této problematice budeme kolektivně věnovat.
Sociální sítě otevřely mediální svět veřejnosti a s tím přišla i jednodušší cesta k porušení práva na ochranu osobnosti, případně svobody slova. Reaguje Unie svým vznikem i na tuto skutečnost?
Ano, přesně tak. Případů, kdy se na nás obrací lidé, jejichž právo na ochranu osobnosti bylo porušeno právě na sociálních sítích, nebo společnosti, do jejichž pověsti bylo takto zasaženo, enormně přibylo a dle našich očekávání i nadále bude přibývat.
Jaké benefity přináší sdružení se v Unii? Přináší je především odborné společnosti?
Budu v to věřit a zhodnotíme naši činnost s odstupem roku. V roce 2023 jsme teprve spolek založili a tento rok zahájíme teprve řádnou činnost, tedy uspořádání konference, vydání sborníku judikatury, setkání členů a přijetí některých prvních stanovisek.
Jakými způsoby bude Unie spolupracovat nebo již spolupracuje se stávajícími mediálními organizacemi a orgány v České republice?
Zatím jsme ve fázi jednání, kdy nám Česká advokátní komora nabízí záštitu konferencí, s vydavatelskými domy řešíme podobu sborníků judikatury a zatím jednáme s kolegy z jiných spolků, jak činnost propojit, a s neziskovými organizacemi, jak můžeme navázat spolupráci.
Kde v zahraničí se dá inspirovat obdobnou Unií a v čem? Očekáváte spolupráci s mediálními organizacemi i na mezinárodní úrovni?
Odkázala bych na Velkou Británii, kde tyto spolky na různých úrovních mají dlouhou tradici. Když jste specializovaní v takto úzkém oboru, pak se i kolegové, kteří často stojí proti sobě, velmi dobře znají, a své know-how sdílí, avšak u nás je to v současnosti spíše obráceně. A tohle chceme změnit, protože je spousta advokátů, kteří už tu tendenci profesní zášti nemají. Stejně tak Unie může pomoct klientům rozeznat opravdové odborníky od těch, kteří nemají v této oblasti dostatečnou specializaci a pak de facto škodí.
Děkuji Vám za odpovědi.
Já moc děkuji Právnímu prostoru za zpracování tohoto rozhovoru a možnost představit Unii zájemcům z řad Vašich čtenářů.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



