Pět otázek pro Jiřího Kučeru
Jiří Kučera je advokátem v AK Kučera & Associates a zakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Má tak blízko nejen k právu, ale i žurnalistice. V následujícím rozhovoru se proto s námi podělil hned o několik zajímavých témat, jako je plánovaný dezinformační zákon nebo například novela zákona o veřejných médiích.
V současné době je v legislativním procesu novela zákona o veřejnoprávních médiích. Jaké změny novela přináší?
Změna spočívá především v zapojení senátu s celkovým rozložením volených členů v počtu 12 členů rady ČT a senát 6 členů, přičemž v případě ČRo je rozložení šest ku třem pro sněmovnu. Dále obsahuje zrušení odvolání rady jako celku v případě, že poslanecká sněmovna neschválí dvakrát výroční zprávu veřejnoprávního média, nebo rada opakovaně neplní povinnosti stanovené zákonem. Novela také prodlužuje minimální doby působení navrhující organizace na deset let a ustanovuje, že nadpoloviční většina členů rady obou médií volí a odvolává ředitele.
Na vzniku novely jste se osobně podílel. Jste s návrhem spokojen? Jsou nějaké další oblasti, které by si časem zasloužily novelizovat?
My jsme draftovali pro naši skupinu s českou pobočkou International Press Institute a Rekonstrukce státu velkou novelu, které se v politických kruzích říká Smoljakova novela, podle jména senátora Davida Smoljaka, který se na její přípravě podílel a poté ji s panem poslancem Lacinou prosazovali na politických jednáních koaličních stran. Malá novela, která je ve sněmovně, obsahuje velmi úzký průsečík politické shody na tématech Smoljakovy novely s úpravou poměru počtu členů volených poslanci a senátory, kdy my jsme navrhovali paritu. Navrhovali jsme dále pro volbu a odvolání ředitelů tříčtvrtinovou většinu radních u televize a pro rozhlas dvě třetiny. Chtěli jsme, a stále chceme, uzákonit soudní přezkum jmenování a odvolání členů rad zákonodárným sborem, i přezkum rozhodování rad samotných. Ostatně, v těchto dnech nám dal za pravdu Nejvyšší správní soud, když zrušil odvolání dozorčí komise radou ČT. Rozhodnutí rad by ale měla být přezkoumatelná i z jiných, než těchto úzce vymezených důvodů. Je třeba přezkoumávat jejich zákonnost v plné šíři. Navrhovali jsme a stále trváme na nové definici střetu zájmů radních a předpokladů jejich kompetencí. Druhým pilířem nezávislosti je pak financování. Modelů financování je několik, např. Piráti by chtěli něco na způsob DPH, STAN jsou názoru, že by se měl koncesionářský poplatek valorizovat. Někteří prosazují, ať je ta částka automatická, aby do toho už politici nezasahovali, protože pokud rozhodujete o penězích jiného, pak nad ním držíte moc. Tam jsme nechali prostor pro koaliční dohodu, která se, jak je zjevné, zatím neuskutečnila.
Působíte také jako předseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Jak si ale na tom z hlediska nezávislosti stojí česká média jako celek v porovnání s jinými evropskými médii?
V Evropě panuje ohledně nezávislosti stále tak trochu železná opona rozdělující východ a západ, a to díky zcela rozdílné historii soukromých médií v posledních šedesáti letech. Na západě jsou novináři zvyklí, aby jejich odvětví řídil samoregulační orgán, například mediální rada. Na východě se lidi v rámci profese hůř domlouvají. Na západě jsou ještě stále média vlastněná mediálními podnikateli, na východě více oligarchy, kteří si média pořizují do svých portfolií z politických důvodů. Ohledně nezávislosti médií mají Reportéři bez hranic dobrou metodologii, jak to hodnotit. Základem nezávislosti médií jsou určité podmínky, takže měří možnost novinářů a novinářských kolektivů svobodně a nezávisle sbírat, zpracovávat a šířit informace. A svobodně a nezávisle znamená, že vám nikdo nevyhrožuje, nevyvíjí ekonomický či politický tlak, že vás nikdo nemůže úspěšně žalovat za to, že o něm napíšete pravdu. Nebo i to, jestli neexistují tabuizovaná témata, jako jsou rozdíly v příjmech mužů a žen nebo problémy LGBT komunity. My jsme v tomto žebříčku za loňský rok poskočili o 20 míst nahoru, ze 40. na 20. místo. A to jen proto, že se tady změnila vláda a že už není u moci vlastník významných médií, který na svá média může tlačit, aby určité informace zveřejňovaly nebo nezveřejňovaly.
V souvislosti s dezinformacemi se hovoří o novém zákonu, který by se měl dezinformací týkat. Co by přesně měl upravovat a kdy se očekává jeho projednání v legislativním procesu?
V zásadě by měl umožnit Ministerstvu vnitra ve správním řízení omezit nebo znepřístupnit on-line obsah, který je způsobilý ohrozit svrchovanost, územní celistvost, demokratické zásady ČR, nebo značnou měrou ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost České republiky. Jelikož se pohybujeme ve správním řízení, tak proti rozhodnutí bude možné se bránit ve správním soudnictví. Návrh visí měsíc na webu Ministerstva vnitra a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měl dostat rychle do parlamentu. Ostatně má i s důvodovou zprávou deset stránek a ministerstvo na něm pracovalo přes půl roku. Tolik k předpokládanému časovému rámci jeho projednání v parlamentu.
Jakým způsobem se zasazuje o nezávislou žurnalistiku nadační fond nezávislé žurnalistiky?
Snažíme se to dělat několika způsoby. Především jsme soukromý nadační fond, tudíž podporujeme nezávislá média finančně, a to dvěma základními způsoby. Nejvíce peněz jde do přímých grantů, a to dvakrát ročně na jarní a podzimní výzvy, kde přispíváme a někdy výlučně financujeme investigativní a analytické žurnalistické projekty. Žádosti nám hodnotí rada odborníků z akademického prostředí a s analytickým doporučením pak žádosti poskytuje s doporučením správní radě Nadačního fondu k rozhodnutí. Dále průběžně vyhodnocujeme žádosti a udělujeme tzv. rozvojové granty které pokrývají nejrůznější rozvojové potřeby redakcí, například předplatitelské platformy s cílem monetizovat obsah, rozšíření redakce o odborníky např. v ekonomice, financování tvorby přeshraniční investigativní sítě, a tak dále. Mimo to poskytujeme ad hoc granty, k čemuž je v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině nyní vhodná doba. Mezi to patří například podpora českých novinářů na Ukrajině v prvních týdnech a měsících ruského vpádu v rámci kampaně s názvem SOS Ukrajina NEWS. Celkem jsme do letošního léta od svého založení v roce 2016 rozdali přes 40 milionů korun.
Nepřímý způsob podpory je advokacie kauz ve veřejném prostoru. I když se to na první pohled nejeví jako zřejmé, snaha o nezávislost veřejnoprávních médií je také podporou nezávislé žurnalistiky, jelikož neexistujte rozdíl mezi nezávislou veřejnoprávní a nezávislou soukromou žurnalistikou. Ta je buď nezávislá, nebo není. Soukromé a veřejnoprávní jsou velmi prostupná prostředí. Teď je to vidět na příkladu, jak Seznam Zprávy přetahuje výborné novináře z ČRo, což je škoda především pro ČRo. Mimo jiné - důvěra v média všeobecně klesá, jak je to vidět v celé západní Evropě. Nicméně právě u nás veřejnoprávním médiím pořád důvěřuje téměř 70 procent lidí, kteří je sledují. Což je velký rozdíl například oproti Maďarsku či Polsku. A my tato média budeme obzvlášť potřebovat právě v této těžké době, která se na nás řítí.
Snažíme se dále lobbovat za veřejnou podporu nezávislých médií a transparentní a spravedlivá pravidla pro utrácení veřejných peněz v médiích.
Zasazujeme se také o zlepšování kvality výstupů žurnalistiky prostřednictvím jejich hodnocení. Vyvinuli jsme systém s názvem MediaRating, kde podle transparentních kritériích hodnotíme print, on-line Tv a rádio zpravodajské výstupy. Naše výstupy užívá Seznam k orientaci uživatelů, kteří vyhledávají mediální obsah. Metodiku stále vyvíjíme a zahrnujeme do hodnocení další média.
Jelikož jsem advokát a naše kancelář se specializuje mimo jiné na mediální právo, snažíme se pro odbornou veřejnost zpřístupnit k diskuzi nové právní předpisy. V poslední době to je především novela autorského zákona ohledně povinností platforem platit za citace nebo připravovaná přelomová regulace a ochrana plurality médií – nařízení evropského parlamentu a rady, takzvaný Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků (MFA). Chystáme proto ve spolupráci s International Press Institute konferenci na téma MFA a hodnocení médií pod záštitou našeho předsednictví a ministra Mikuláše Beka.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



