Pět otázek pro Zuzanu Šimonovskou

1) Ve své advokátní praxi se věnujete tzv. fashion law, právnímu oboru v České republice poměrně neprobádanému. Co právo módního průmyslu, jak jej můžeme přeložit do češtiny, vlastně zahrnuje?

Právo módního průmyslu zahrnuje ta právní odvětví, která s módním průmyslem souvisí a řeší pro něj specifické problémy. Pokud bych měla vyjmenovat, pak do něj můžeme obecně zařadit právo duševního vlastnictví, ochranu spotřebitele, závazky v nejširším slova smyslu (od licencí, přes mlčenlivost, po nájem či financování), právo pracovní, soutěžní, trestní či právo životního prostředí. Globálně je také velmi diskutována otázka základních lidských práv v souvislosti s pracovními podmínkami v některých asijských továrnách.

2) V některých státech se již fashion law vydělilo do samostatného právního odvětví. Proč tomu tak je? Kde můžeme najít jeho kořeny?

Fashion law se začalo vyčleňovat relativně nedávno a je to jistě nejen díky specifickým požadavkům módního a oděvního průmyslu, ale také vlivem dnešní doby. Příznačná rychlost módního cyklu a sezón se ještě více urychlila a rozvoj internetu a sociálních médií napomáhá kopírování a přístupu k padělkům. Rovněž informace o pracovních podmínkách v továrnách nebo znečištění životního prostředí se šíří rychleji, zákazníci vůči tomu nejsou lhostejní a módní značky jsou nuceny reagovat a vše právně ošetřit.

3) Jaké otázky jsou v rámci práva módního průmyslu v současné době nejčastěji diskutovány?

Právní ochrana návrhu oděvu, módního designu, je stále diskutovaným problémem, vzhledem k různé síle ochrany v různých jurisdikcích. Dále jsou to otázky spojené s úpravami módních fotografií a reklam pomocí Photoshopu. Rozvoj 3D tisku také otevřel zajímavou diskusi, stejně jako otázka parodií (různých úprav a slovních hříček vytvořených ze známých značek). Stále aktuální a živá je problematika pracovních podmínek a vlivu segmentu módního průmyslu nazývaného fast fashion na životní prostředí, přestože se ji daří víceméně úspěšně směrovat do politické roviny.

4) Co zajímavého se v oblasti fashion law událo v uplynulém roce?

V loňském roce byla opět podána řada zajímavých žalob, jako např. Nike proti bývalým návrhářům za vyzrazení obchodního tajemství při přechodu k Adidas, streetart umělec Rime proti Jeremy Scottovi (Moschino) za neoprávněné užití grafitti na modelu večerní róby, Stella McCartney proti Steve Madden za zkopírování designu její slavné kabelky Falabella. Tradičně zajímavé výsledky přináší strategie některých velkých módních domů žalovat všechny a vše, tj. od regulérních padělků po umělce nebo jmenovce. Také se otevřela otázka úpravy a podmínek neplacených stáží. Zajímavé bylo sledovat aktivity PETA mířené proti Hermés a původu krokodýlí kůže na jejich ikonických kabelkách vč. zapojení Jane Birkin, jejíž jméno nesou.

5) Jakou vidíte perspektivu tohoto relativně nového právního odvětví v České republice?

Vzhledem k úzkému propojení s módním průmyslem věřím, že se na lokální úrovni bude odvíjet od úspěchu českých návrhářů, rozvoje a prosazování českých značek, a neustálí se na pouhém vymítání padělků. Čeští výrobci mohou stavět na tradici, která vedla ke známosti některých značek po celém světě, stejně jako módní domy, které byly za první republiky známy po celé Evropě, a je to již znát, módní průmysl se u nás postupně oživuje, vzniká spousta nových značek, a tím také poptávka po specializovaných službách.