Pět otázek pro Vladimíra Zoufalého

V červnu se koná již XXV. ročník konference Karlovarské právnické dny. Na co se mohou účastníci tento rok těšit?

Tentokrát a nikoliv poprvé nemá program konference tématicky červenou nit, která by propojovala všechna témata. Zvolili jsme široké spektrum problematiky, ne však proto, aby si každý měl z čeho vybrat to své. Žádný právník se nemůže uzavírat jen do určité specializace, právo vytváří jeden celek, kdy obecné normy a principy i specifika se neustále prolínají. Jde nám spíš o možnost vytváření si nadhledu, lepšího vnímání práva, jeho vnitřních souvislostí a tyto obecně demonstrovat v konkrétních právních rozborech.

Jaký program letos představíte?

Program je rozložen do jednotlivých bloků, tradičně hmotné i procesní, civilní i trestní právo a jednotlivé příspěvky se zabývají konkrétními otázkami, které jsme považovali za zvláště závažné nebo zvláště zajímavé nejen teoreticky, ale i pro každodenní právní praxi. Protože čím dál více dopadá i aplikace práva EU, je jistě užitečné znát rozdílné pojetí vůdčích právních principů ve vztahu k hodnotám v judikatuře ESD, stejně tak konkurenci závaznosti rozhodnutí (celo)evropského soudu pro lidská práva ve vztahu k závaznosti práva EU a judikatury ESD při jeho výkladu.

Bude letošní ročník v něčem specifický?

Zajisté, již je na čase se více vyrovnávat, a to systémově, s následky překotného vývoje zejména e-technologií, které při jejich využití neustále nastolují nové, zatím v právu neřešené otázky. Zatím převládá přesvědčení, že pokud se pochopí ona slupka z technologického nabalení na vztahy, teprve pak se lze úspěšně dostat i k jejich právnímu řešení. Je otázkou, kdy ona změna kvantity si vynutí i změny v kvalitě, tj. ve smyslu podstaty a základů práva. To je však až budoucnost, zatím zůstáváme u potřeby pochopit způsoby užití a transplantovat je do současného právního systému. Je to poprvé, co se tím budeme zabývat v takovém rozsahu. Těmto otázkám jsme věnovali celý programový blok „Právo a internet“.

V čem jsou Karlovarské právnické dny odlišné od jiných odborných konferencí?

Za prvé, nejsou monotematické či jinak úzce specializované, např. jejich účastníky. Je to dáno tím, že se jich zúčastňují od počátku a stále právníci různých specializací z různých, byť právem blízkých si, zemí, profesí, jak praktici, podnikoví či bankovní právníci a advokáti, spolu se soudci (státními zástupci) a teoretiky, na jednom místě a v jednom čase, tj. ale i o přestávkách a večerech.

K tomu nedílně pak přistupuje další asi zásadní moment. Dbáme na neformální atmosféru při vzájemné a otevřené výměně názorů. Všichni zde diskutují jako rovný s rovným s nepostřehnutím rozdílů ve specializaci, postavení, zásluh a podobně, ale vždy s úctou k rozdílnému názoru. Osobně mi účast na konferenci vždy vrací pokoru před právem, aniž by brala sebevědomí z případně vysloveného nesprávného názoru.

Ve výsledku obojího tak účast na této konferenci přináší snad komplexnější vnímání práva z mnoha různých, včetně zahraničních, pohledů. Projevuje se u pravidelných účastníků i neustálou snahou nacházet lepší výklad práva překonáváním vlastních či jinak v nás již zažitých postulátů. A to opomíjím nyní, že mottem je i lepší právo a jeho lepší aplikace.

Co stojí za vznikem Karlovarským právnických dnů? Co bylo motivem vytvoření jedné z největších odborných právních konferencí u nás?

Konference vznikly z vnitřní potřeby se poučit vzájemnou diskuzí a chutí něco změnit, tedy vrátit se sféry civilizovaného práva a dobré atmosféry k jeho uplatňování. Tehdejší podnět Eduarda Graf von Westphalena, o jehož realizaci jsem se přičinil, odpovídal shodnému zájmu řady dalších „právem dotčených“ a padl tak na velmi úrodnou půdu. Nikdy nešlo o školení, semináře a již vůbec ne o komerční zaměření či marketingové sebeprezentace. Nutno připomenout, že od počátku se o konání konferencí přičinily zprvu významné právní osobnosti a po té spolu s nimi zejména stavovské advokátské instituce, v jejichž čele tyto osobnosti v té době stály. A to jak v Čechách, na Slovensku či v Německu.

Nadále se snažíme udržet to, že nejde o žádnou instituci, ale o platformu k setkávání těch, kteří mají zájem se poučit a vyslechnout druhé. Ti, kteří jsou zváni k příspěvkům a diskuzi, patří povětšinou mezi právní špičky ve svém oboru a současně však mají stejný přístup, resp. obdobnou krevní skupinu a i proto se rádi vrací. Okruh stálých účastníků však není uzavřená společnost, ale lidé, kteří se rádi vidí, rádi spolu diskutují i posedí u sklenky, jsou otevření k názoru druhých, vzájemně tolerantní. Každý účastník i ten, který je na konferenci poprvé, nachází přátelské přijetí. I přes změny časem prvotních důvodů, které nás vedly k setkání na první konferenci v roce 1991, se proto v obdobném duchu konference konají doposud, tj. po 25. a pokud bude naděje, že mají svůj smysl, budou se konat i nadále.

A ještě jedno překvapení. Protože jde o jubilejní XXV. konferenci, chystáme pro mnohé z přítomných častých účastníků i ocenění jejich účasti a diskusní aktivity.