Pět otázek pro Kamila Stupku

Na co vše se můžeme v rámci Vaší přednášky na PVVS těšit?

Cílem mé přednášky bude především vyzdvihnout výhody zpeněžování majetku veřejnou soutěží formou veřejné dražby dle zák. 26/2000 Sb. s důrazem na nesporné výhody tohoto procesu jako je transparentnost, efektivita, komfort pro navrhovatele dražby (ale i pro ostatní účastníky dražby), právní ochrana a jistota pro všechny účastníky (celý postup je dán zněním zákona), apod. Srovnání různých způsobů zpeněžení majetku (přímý prodej, výběrová řízení, aukce) s dražbou dle zák. 26/2000 Sb., včetně příkladů z praxe. Popsat postup navrhovatele dražby a dražebníka v rámci dražebního procesu.

Kdybyste měl zmínit největší úskalí celého procesu veřejné dražby (dobrovolné i nedobrovolné), jaká by to byla?

Jediné úskalí, které vnímám v kontextu zpeněžení majetku obcí a územně správních celků veřejnou dražbou, je nedostatečná informovanost osob oprávněných s majetkem nakládat.

V obecné rovině pak dlouhodobé neřešení nemožnosti plně uspokojit zajištěného věřitele v procesu výkonu zástavního práva formou veřejné dražby, kdy tento proces může být zastaven exekutorem (vydáním exekučního příkazu k prodeji zajištěné věci i v případech, že oprávněný u exekutora je až xtý v pořadí zajištění bez možnosti uspokojení se z výnosu prodeje!), nebo prostým zahájením insolvenčního řízení (nikoli rozhodnutím o úpadku!). Protože však tato problematika nemá žádný vztah k institucím a osobám, pro které je má přednáška připravena, nebude v rámci přednášky zmíněna.

Jak je to s nabytím vlastnického práva k vydražené věci?

Příklepem licitátora přejde vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby. Jedná se tedy o přechod vlastnictví (nikoli převod vlastnictví jak je tomu u smluvních prodejů). Tedy akt, který poskytuje vydražiteli pevnou právní jistotu při nabytí vlastnictví.

Jaké hlavní změny byste vyzdvihl v rámci poslední novely zákona o veřejných dražbách? Co nového se zavedlo a od čeho se naopak ustoupilo?

Poslední novela proběhla před několika lety. Zmíním se o chystané novele: odbor dražeb při MMR obdržel návrhy dražební obce. Přesto poměrně rozsáhlou část návrhu novely zákona o veřejných dražbách (dále jen ZVD) tvoří pouze úprava a upřesnění procesu elektronické dražby (dříve jen upravené vyhláškou), dále upřesnění či změny v názvosloví a drobné úpravy v procesu dražby, (např. místo dvou povinných prohlídek předmětů dražby pokud jde o nemovitost, tak jen jedna, dále je navrhováno, aby dražebník mohl vybrat odměnu nejen od navrhovatele dražby, ale i od vydražitele, apod. ). Podstata problematiky veřejných dražeb (kdy drtivá většina dražeb je konána na základě návrhu osoby, která má právo předmět dražby zcizit (zajištěný věřitel, insolvenční správce, notář - soudní komisař, atd.) však není vůbec řešena. O nemožnosti řádně vykonat proces zástavního práva jsem se již zmínil výše, ovšem dále bylo naprosto opominut např. soulad (N)OZ s ZVD (viz. výkon zástavního práva výše - § 1359 OZ), návrh na tarifní odměny pro dražebníka u případů, kdy není navrhovatelem vlastník, apod. Se všemi (a nejen s těmito) uvedenými problémy se novelou zákona například na Slovensku vypořádali již před několika roky. Dle mého názoru neexistuje rozumný důvod proč tomu tak není i u nás.

Jaký bývá ve finále přibližný rozdíl mezi cenou, za kterou byl předmět vydražen, a cenou tržní? V přibližně kolika případech se prodá předmět za tržní cenu?

Pokud dražebník řádně dodrží postupy dané mu ZVD, potom je cena dosažená v dražbě vždy tržní v čase a místě (další velmi důležitý institut jako ochrana pro navrhovatele dražby, ale i vydražitele, který podrobněji rozvedu v rámci přednášky). Neexistuje rozumný důvod, proč by jiná forma prodeje měla být efektivnější než dražba dle ZVD.