Pět otázek pro Jiřího Matznera
„Absolutní ochrana neexistuje, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu," říká JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., který na téma „Každý den se softwarovým právem" vystoupí již 19. dubna na kongresu Právní prostor.
1) Se softwarem se setkáváme skutečně denně – jaké je však právní pozadí těchto setkání? Čím se softwarové právo zabývá?
Softwarové právo má mnoho aspektů - jde o smluvní závazkový vztah, ochranu autorského práva, patentového práva, využívání a dopad do bezpečnosti dat a soukromého života (osobní údaje), zajišťování denních činností. Tedy softwarové právo je skutečně všude kolem nás a jeho rozměr dnes zasahuje do mnoha aspektů veřejného, soukromého a v krajním případě i trestního práva.
2) Jaké zajímavé právní problémy řeší teorie a praxe v souvislosti se softwarem?
V teorii i praxi se řeší otázky rozsahu oprávněného užití, jak správně software využívat, kdy se jedná o autorské dílo, kdy a kdo je jeho vlastníkem, komu patří majetková práva, jaká je záruka za software a čeho se vlastně záruka týká. Aktuální je i otázka co software může dělat s daty, které máte uloženy ve svém telefonu či počítači.
3) Jak se softwarové společnosti chrání proti „pirátství“?
Přístup společností poskytující software je v zásadě dvojí – ochrana samotného software tzv. aktivačním klíčem, resp. využitím i mechanických prostředků ochrany. Druhým přístupem je, že ochrana není primárně žádná, ale jde o následné využívání ustanovení autorského zákona o ochraně. Také např. BSA či jiné skupiny chránící výrobce/autory software jsou takovou ochranou pověřeny, ale mají směřovat i ke zvyšování povědomí a šíření osvěty v této oblasti.
4) Jaký je rozdíl mezi tzv. freeware, shareware a trialware?
Obecně lze říci, že u všech těchto druhů jde o bezplatnost, ne vždy však rozumějí všichni těmto pojmům stejně. Všechen software pod tímto označením je pod licenčními ujednáními, které umožňují jeho užití za určitých (omezujících) podmínek. Může jít o omezenou dobu, omezenou verzi software, právo měnit nebo naopak neměnit či dát výsledky takové změny k dispozici všem ostatním.
5) Další cizí pojem – malware – o co jde, a jak se má konečný uživatel proti škodlivým softwarům chránit?
Dobrá otázka. Jakýkoliv software, který je využíván pro získání dat jiné osoby může být malware. Souhrnné označení malware zahrnuje počítačové viry, trojské koně, spyware. Je třeba rozlišovat mezi jednotlivými druhy, kdy např. tím, že nainstalujeme aplikaci do vlastního zařízení, aniž bychom věděli, že její skutečná funkce je přeposlání dat, sledování činnosti takového zařízení či jeho vyřazení z činnosti nebo naopak využití pro generování spam informací a mailů, může jít o různé následky - technické, odpovědností či pouze napadení za účelem získání dat. Absolutní ochrana neexistuje a 100 % se nelze chránit, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


