Pět otázek pro Jiřího Matznera
„Absolutní ochrana neexistuje, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu," říká JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., který na téma „Každý den se softwarovým právem" vystoupí již 19. dubna na kongresu Právní prostor.
1) Se softwarem se setkáváme skutečně denně – jaké je však právní pozadí těchto setkání? Čím se softwarové právo zabývá?
Softwarové právo má mnoho aspektů - jde o smluvní závazkový vztah, ochranu autorského práva, patentového práva, využívání a dopad do bezpečnosti dat a soukromého života (osobní údaje), zajišťování denních činností. Tedy softwarové právo je skutečně všude kolem nás a jeho rozměr dnes zasahuje do mnoha aspektů veřejného, soukromého a v krajním případě i trestního práva.
2) Jaké zajímavé právní problémy řeší teorie a praxe v souvislosti se softwarem?
V teorii i praxi se řeší otázky rozsahu oprávněného užití, jak správně software využívat, kdy se jedná o autorské dílo, kdy a kdo je jeho vlastníkem, komu patří majetková práva, jaká je záruka za software a čeho se vlastně záruka týká. Aktuální je i otázka co software může dělat s daty, které máte uloženy ve svém telefonu či počítači.
3) Jak se softwarové společnosti chrání proti „pirátství“?
Přístup společností poskytující software je v zásadě dvojí – ochrana samotného software tzv. aktivačním klíčem, resp. využitím i mechanických prostředků ochrany. Druhým přístupem je, že ochrana není primárně žádná, ale jde o následné využívání ustanovení autorského zákona o ochraně. Také např. BSA či jiné skupiny chránící výrobce/autory software jsou takovou ochranou pověřeny, ale mají směřovat i ke zvyšování povědomí a šíření osvěty v této oblasti.
4) Jaký je rozdíl mezi tzv. freeware, shareware a trialware?
Obecně lze říci, že u všech těchto druhů jde o bezplatnost, ne vždy však rozumějí všichni těmto pojmům stejně. Všechen software pod tímto označením je pod licenčními ujednáními, které umožňují jeho užití za určitých (omezujících) podmínek. Může jít o omezenou dobu, omezenou verzi software, právo měnit nebo naopak neměnit či dát výsledky takové změny k dispozici všem ostatním.
5) Další cizí pojem – malware – o co jde, a jak se má konečný uživatel proti škodlivým softwarům chránit?
Dobrá otázka. Jakýkoliv software, který je využíván pro získání dat jiné osoby může být malware. Souhrnné označení malware zahrnuje počítačové viry, trojské koně, spyware. Je třeba rozlišovat mezi jednotlivými druhy, kdy např. tím, že nainstalujeme aplikaci do vlastního zařízení, aniž bychom věděli, že její skutečná funkce je přeposlání dat, sledování činnosti takového zařízení či jeho vyřazení z činnosti nebo naopak využití pro generování spam informací a mailů, může jít o různé následky - technické, odpovědností či pouze napadení za účelem získání dat. Absolutní ochrana neexistuje a 100 % se nelze chránit, pokud se zařízením pracujeme v otevřeném prostoru internetu.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



