Pět otázek pro Annu Francovou

Na letošním ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě se představíte s přednáškou „Jak správně zadat veřejnou zakázku na kvalitu“. Zadávání „na kvalitu“ je v českém prostředí stále poměrně novinkou, můžete ve stručnosti vysvětlit, co znamená?

Zadávání na kvalitu chápu jako proces, při kterém zadavatel nakupuje produkty a služby způsobem, který mu umožní získat za vynaložené peníze maximální hodnotu z hlediska vytváření prospěchu pro společnost a ekonomiku při minimálních škodách na okolí nebo životním prostředí jako takovém. Stále více zadavatelů si uvědomuje, že investovat vynaložené prostředky efektivně, nemusí být vždy momentálně nejlevnějším řešením. Úspora se ovšem dostaví, pokud získané plnění bude sloužit delší dobu, než plnění nejlevnější. Pod kvalitou plnění si můžete představit získání co nejlepšího plnění z veřejné zakázky, ale také to, že zakázka může zlepšit zaměstnanost či životní prostředí ve vaší obci nebo regionu.

Díky pozitivním výsledkům mnoha zakázek realizovaných v souladu s nastíněným principem se zvyšuje i zájem potenciálních dodavatelů o tuto variantu namísto nejnižší nabídkové ceny. Nové nastavení hodnotících kritérií považuji za jeden z několika nástrojů, po kterých může zadavatel při zadávání „na kvalitu“ sáhnout.

Proč může být z Vašeho pohledu pro zadavatele přínosnější zadat zakázku „na kvalitu“?

Vhodné využití zadávání „na kvalitu“ může zadavateli pomoci k dosažení jeho strategických cílů, které si předem definoval. Zadavatel se snaží takovým postupem podporovat sociální začleňování, malé a střední podniky, lokální ekonomiku, prosazuje rovné příležitosti nebo hledá cesty k podpoře udržitelnosti ekonomiky a životního stylu. Zadávání „na kvalitu“ zahrnuje problematiku podpory zaměstnanosti, dodržování standardů pracovního prostředí nebo ochranu životního prostředí.

Zadavatel se přitom vyhne rizikům z mimořádně nízké nabídkové ceny spojené s nedokončením veřejné zakázky, popřípadě s hledáním víceprací na straně dodavatelů. Dále se vyhne rizikům spojeným s nedodržením termínů nebo ztrátou nároku na dotace. V neposlední řadě přináší dobrý pocit a zprávu pro veřejnost, že vynakládání veřejných prostředků je provázeno pozitivní externalitou. Výsledek a efekt jsou tak dlouhodobější.

Jaká kritéria pro hodnocení kvality je vhodné zvolit a jakým je naopak lépe se vyhnout?

Nebála bych se žádného z povolených tzv. kritérií kvality, jak je vykládá zákon o zadávání veřejných zakázek. Vyhnout je třeba se těm zakázaným. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele – typicky smluvní pokuta – nebo platební podmínky.

Je zadávání „na kvalitu“ vhodné pro všechny druhy zakázek?

Ano. V závislosti na předmětu i hodnotě zakázky a časovém rozsahu, který zadavatel má pro zadání nebo realizaci, si může vybrat, na jaké nástroje se soustředí. Nástroji v tomto případě myslím, zda svou představu o přidané hodnotě, kterou chce zakázkou získat, vtělí do zadávacích podmínek, zda specificky vymezí kvalifikační předpoklady uchazečů nebo zvolí širší paletu kritérií kvality pro hodnocení předložených nabídek a jak přísný bude při nastavování smluvních podmínek s vítězným uchazečem. Záleží na pojetí.

Například obec Ostopovice si přála motivovat obyvatele obce k vyšší míře třídění směsného komunálního odpadu a recyklaci. Jedním z opatření, které přitom plánovala zavést, byla úhrada poplatku za svoz a likvidaci odpadu dle množství, které obyvatelé skutečně vyprodukují a jež svozová společnost před každým svozem zváží a eviduje. Mimo jiné si obec přála smluvními podmínkami nutit svozovou společnost k zajištění a ověřování správného fungování vážícího zařízení a podle toho definovala způsob výpočtu odměny svozové společnosti v případě poruchy na vážním zařízení: „V případě, že se vyskytne porucha na vážním zařízení a svozová společnost nezajistí náhradní, realizuje svoz bez vážení. V takovém případě má svozová společnost nárok na odměnu ve výši odpovídající průměru ceny za předešlé 4 svozy, přičemž svozová společnost vykáže váhu odpadu, která je průměrnou hodnotou váhy zjištěné v předešlých 4 svozech. V případě, že k poruše na vážním zařízení dojde opakovaně v průběhu 6 měsíců, není svozová společnost po 2. a všech dalších poruchách oprávněna účtovat žádný svoz, při kterém nezajistí vážení. V případě, že by v případě poruchy nebyly zváženy všechny 4 svozy předcházející poruše, ale váha některého z nich byla vypočítána výše uvedeným způsobem, nemá komisionář nárok na žádnou odměnu.“

Ne každá zakázka ovšem bude vhodným nástrojem pro dosahování zásadních strategických cílů. V takových případech není třeba zdržovat zadání zakázky vymýšlením kreativních kritérií kvality nebo zvláštního postupu při zadávání. Jde spíš o to učit se rozpoznávat potenciál jednotlivých zakázek a definovat si algoritmus jejich zadávání.

Na co by si měly podle Vás subjekty při zadávání zakázek „na kvalitu“ dávat pozor?

Je třeba mít na paměti cíle zadávání na kvalitu. Zamýšlet se nad formulováním zadávacích dokumentů tak, aby zakázka byla zadaná v souladu s principy hospodárnosti, efektivity a účelnosti a současně aby bylo zajištěno řádné a účelné plnění.

Nejdůležitější je nebát se. Pak může i odpovědné zadávání přinést dlouhodobý přínos a mít pozitivní dopady na život v regionu.