Nový projekt: Mapa průtahů
Úkolem justice je podle Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům a svobodám občanů. Aby však soudy mohly tento svůj úkol naplňovat, musí pružně fungovat. Ne nadarmo se používá anglické rčení „Justice delayed is justice denied“.
Otázku „Jak dlouho ještě bude řízení trvat?“ od svých klientů slyšel snad každý advokát. V naší advokátní kanceláři nejsme výjimkou a rovněž se častokrát setkáváme s průtahy v řízeních našich klientů zapříčiněných liknavým jednáním soudů. Právě proto jsme se rozhodli na výše položenou otázku odpovědět. Vytvořili jsme „Mapu průtahů“, jejímž cílem je poskytnout nejen našim klientům, ale i široké veřejnosti, základní informace o průměrné délce vybraných typů soudních řízení a dát jim tak možnost dopředu zjistit „do čeho jdou“. Mapa zobrazuje průměrné délky vybraných typů soudních řízení (ode dne nápadu do dne právní moci rozhodnutí) pravomocně skončených v roce 2013. Mapka nabízí velice snadnou orientaci a možnost výběru prvostupňového soudu, u něhož předmětný typ soudního řízení probíhá. Umožňuje rychle a spolehlivě zjistit, jak dlouho na příslušném soudě v průměru trvají typově obdobná soudní řízení.
Jak plyne i z žebříčku soudů na webových stránkách Mapy průtahů, mnoho soudů svou agendu zvládá v souladu s požadavkem na rychlé vyřízení věci. Bohužel jsou ale i takové, u nichž řízení trvají nepřiměřeně dlouhou dobu. U průměrné délky civilního či trestního řízení existují mezi jednotlivými soudy značné rozdíly. Například zatímco průměrná délka civilních řízení vedených před Okresním soudem v Náchodě byla v minulém roce 122 dnů, v Ústí nad Labem to bylo 876 dnů. Tedy až sedmkrát více. Je pravdou, že, jak uvádí Jan Kolba, soudce Okresního soudu v Třebíči, „…přílišný důraz na krátkost řízení a přílišný důraz na tzv. výkonnostní tabulky má a vždy bude mít negativní dopad na kvalitu rozhodování…“. Je tudíž nutné hledat určitou střední cestu, kdy bude zachován požadavek přiměřené délky řízení a zároveň i požadavek spravedlivého, kvalitního rozhodování. Jedním z možných řešení by mohlo být hledání inspirace právě u soudů, které problémy s délkami řízení nemají.
Projekt „Mapa průtahů“ však nemá jenom poukázat na problematická řízení či soudy, ale rovněž přinést informace užitečné zejména pro účastníky řízení postižených průtahy či nepřiměřenou délkou. Ze stránek mapy je možné stáhnout manuál „Průtahy v řízení“, jehož cílem je poskytnout srozumitelné informace o možnostech, které platné právo nabízí, pokud účastník nepřiměřeně dlouhého řízení chce zdlouhavé řízení „popohnat“, nebo se za neefektivní fungování justice domoci satisfakce.
Stránka www.mapaprutahu.cz je začínajícím projektem, který se stále vyvíjí. V nejbližší době budeme na mapu přidávat podrobnější informace k řízením vedeným u jednotlivých okresních soudů. Následně přidáme možnost stáhnout si informace o jednotlivých soudech v „tabulkové podobě“. Příští rok bychom pak na základě případných podnětů uživatelů přistoupili ke komplexní úpravě mapy.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




