Novinky v oblasti silného ověření uživatele
Jaký je dopad tzv. silného ověření uživatele v oblasti platebních služeb, které má za cíl zajistit vyšší bezpečnost internetových platebních transakcí, do smluvní dokumentace?
Datum 1. ledna 2021 se stalo dalším z milníků při zavedení tzv. silného ověření uživatele v oblasti platebních služeb, které má za cíl zajistit vyšší bezpečnost internetových platebních transakcí. Od tohoto data končí prodloužená implementační lhůta pro účastníky karetních transakcí a zákonná povinnost silného ověření uživatele se tak aplikuje na všechny poskytovatele platebních služeb bez výjimek.
Shrnutí právní úpravy
Silné ověření uživatele má legislativní základ v článku 97 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Text s významem pro EHP). Ten byl do české legislativy transponován v podobě § 223 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „ZPS“). Podrobnější povinnosti poskytovatelů platebních služeb stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace (dále jen „Nařízení“), jako přímo použitelný předpis Evropské unie, který stanoví způsob silného ověření uživatele ve smyslu § 223 odst. 5 ZPS.
Silné ověření uživatele je poskytovatel platební služby povinen provést, mimo jiné, při každém přístupu uživatele ke svému platebnímu účtu prostřednictvím internetu nebo zadání elektronické platební transakce. Tento postup pak spočívá v ověření založeném na použití alespoň 2 z těchto prvků:
- údaj, který je znám pouze uživateli (např. přihlašovací údaje),
- věc, kterou má uživatel ve své moci (např. mobilní telefon s nainstalovanou aplikací internetového bankovnictví),
- biometrické údaje uživatele (např. otisk prstu, snímek obličeje).
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
