Nová pravidla zadávání veřejných zakázek
Zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) počítá s tím, že zadávací řízení zahájená před 1. říjnem budou dokončena podle stávajících pravidel zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Stejně tak případný přezkum zadávacích řízení zahájených před tímto datem bude prováděn v souladu s pravidly současného zákona.
Nově zahájená řízení však již bude nutno podrobit ZZVZ. Jedinou výjimku představují veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy uzavřené podle současného ZVZ. Tato řízení budou vedena podle ZVZ bez ohledu na to, zda byla zahájena před 1. říjnem nebo po něm.
ZZVZ staví na rozdíl od ZVZ na principu větší volnosti při zadávání veřejných zakázek. Zadavatelům se tak dostává do rukou nástroj, který jim umožní více ovlivnit průběh zadávacího řízení, a tím také jeho výsledek. Rozsáhlých změn doznal zejména proces prokazování způsobilosti uchazečů o veřejnou zakázku. Vlastní hodnocení nabídek (v užším slova smyslu) naopak výrazných změn nezaznamenalo.
Na určitou míru volnosti je však úzce navázána zvýšená odpovědnost zadavatelů. ZZVZ předpokládá, že zadavatel bude již v námitkovém řízení řádně odůvodňovat svá sporná rozhodnutí. V případě, že tomu tak nebude, vrátí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nedostatečně odůvodněné rozhodnutí zpět k dopracování, aniž by se přitom zabýval materiální stránkou věci. Zadávací řízení tak bude zablokováno přinejmenším do doby, kdy zadavatel své rozhodnutí řádně odůvodní.
Změny týkající se procesu prokazování způsobilosti mají vliv také na zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD). Uchazeči o veřejné zakázky by si tak měli ověřit, zda jejich zápis v SKD bude aktuální také po prvním říjnu. Pokud nikoliv, musí svůj zápis aktualizovat, a to nejpozději do konce tohoto roku, jinak budou z SKD vymazáni.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
