LawTech Europe Congress 2014: Není možné být dobrým právníkem, pakliže nejste dobří i v technologii
Ve dnech 19. - 21. října 2014 se v pražském Hotelu Clarion uskutečnil již třetí ročník velmi úspěšného kongresu LawTech Europe, na který se sjeli odborníci z různých koutů světa. I letošní ročník nabídl velké množství témat a přilákal velký počet účastníků z různých oborů, zejména z oblasti práva, IT a managementu.
Stejně jako v předchozích letech nabídl letošní kongres široké spektrum témat z oblasti technologií a práva, jakými jsou například e-discovery, information governance, kybernetická bezpečnost, digitální fotografie a balistika, kybernetické trestné činy a mnoho dalších.
Úvodního slova, které v nedělních odpoledních hodinách zahájilo celý kongres, se ujal Jeffrey Ritter, profesor práva z americké Georgetown University, jenž se zaměřil na téma „digital trust“. „Digital trust“ je podle jeho názoru téma, na něž je nutné v dnešním globálním světě zaměřit svou pozornost. „Není to však důvěra v digitální informace, nad čím je třeba přemýšlet, nýbrž důvěra sama o sobě.“ Důvěra není emocí, ale rozhodnutím, které činíme každý den. Vybudování důvěry v digitální informace však předpokládá důvěru ve zdroj této informace. „Informace v počítačích se stávají nadřazenými důkazními prostředky oproti ústně podaným svědectvím… Kdo potřebuje ústní svědectví? Vždyť počítače podávají pravdu!“ Dále Jeffrey Ritter zdůraznil význam e-discovery a information governance.
Následující dny proběhla řada přednášek a seminářů různě tématicky zaměřených, každý účastník měl možnost vybírat mezi třemi paralelně probíhajícími.
Druhý den kongresu zahájil svým úvodním slovem Jason R. Baron Esq. z advokátní kanceláře Drinker, Biddle & Reath, Washington, bývalý vedoucí poradce Ministerstva spravedlnosti USA a Bílého domu, který hovořil o bezpečných a spolehlivých způsobech získávání dat. Vzhledem k jejich obrovskému množství je třeba hledat lepší cesty jak najít informace, které hledáme. V souvislosti s tímto se zaměřil též na téma information governance, tedy činnosti a technologie, které společnosti zavádějí za účelem maximalizace hodnoty jejich podnikových informací a dat a které zároveň minimalizují rizika a náklady s nimi spojená. „Co jsou však informace vysoké hodnoty a které smějí být smazány?“ poznamenal jako jednu ze zásadních otázek. Information governance je ale také výzva pro korporace, aby se na tuto problematiku více zaměřily a více motivovaly své zaměstnance k uskutečňování pokroků v této oblasti a k posilování firemní information governance.
Neméně zajímavým tématem se zabýval Dušan Kožušník ze společnosti Compelson, který představil téma „Camera ballistics“ a seznámil posluchače s jeho fungováním z hlediska technického. Stěžejním významem této balistiky je prokázání, zda byla fotografie vyfotografována konkrétním fotoaparátem, čehož je využíváno zejména při objasňování trestné činnosti. „Typickým příkladem je dětská pornografie na internetu, neboť jednou věcí je tyto materiály z internetu stahovat, avšak nejdůležitější je zjistit, kdo fotografie udělal.“
Diskuzi mezi posluchači z řad zkušených odborníků vyvolala též přednáška na téma „Technologie v soudní síni“, kterou uvedl Andrew Haslam ze společnosti Allvision. Spolu s dalšími panelisty, mezi kterými byl např. His Honour Simon Brown QC, soudce z Birminghamu, Velká Británie, či Simon Tolson ze společnosti Fenwick Elliott, debatoval o užitečnosti elektroniky nejen v rámci soudních jednání, ale pro účastníky řízení vůbec. Jako samozřejmost zmínili elektronickou prezentaci důkazů v soudní síni. Elektronika ušetří spoustu času, neboť je prokázáno, že otevřít elektronický dokument trvá 2 - 3 vteřiny, zatímco otevřít dokument papírový 15 – 20 vteřin. Britský Nejvyšší soud v nedávné době představil obligatorní způsob činění podání k tomuto soudu, který vždy musí zahrnovat i elektronickou verzi veškerých listin. Ačkoli Nejvyšší soud učinil významný krok k elektronizaci, právníci stále nosí štosy papírů. „Nejsou to tedy soudci, kteří by měli nyní činit pokroky, nýbrž právě advokáti,“ poznamenali panelisté. Elektronizace nadto pomůže právníkům soustředit se na podstatu věci a řízení. V rámci debaty byly zmíněny i zásadní nevýhody elektronizace, jakými jsou například možné výpadky elektřiny a s tím spojená ztráta dokumentů či nemožnost na nich v té souvilosti pracovat, na druhou stranu byla zdůrazněna hodnota digitálních informací. Panelisté však zároveň poznamenali, že v současné době není globálně možné nechat papírové formy dokumentů úplně stranou a zcela je vyřadit z používání.
Poslední den kongresu zahájil Casey Flaherty, právní zástupce KIA Motors America, který hovořil o vztahu právníci – technologie. Technologie se podle jeho názoru vyvíjí velmi rychle, avšak ne toliko v oblasti práva. „Není však možné být dnes dobrým právníkem, pakliže nejste dobří i v technologii,“ uvedl. Technologie by měla právníkům jejich práci usnadňovat, avšak velké množství právníků se technologickým trendům brání, což značně zpomaluje jejich práci. Tuto skutečnost ukázal Casey Flaherty na dennodenně užívaném programu Word, kdy znalost práce s ním dokáže ušetřit mnoho času, což však v praxi umí jen málo právníků. „Skutečně tedy technologie zvyšují efektivitu práce právníků?“ položil si zásadní otázku. Technologie proměňují způsoby, jak právníci pracují, avšak zároveň ovlivňují očekávání klientů v tom smyslu, jak by jejich právníci měli pracovat. Právníci tak pracují neustále, jsou velmi přepracovaní. Případnou změnu by však nejdříve museli přijmout sami klienti.
Během kongresu proběhla celá řada dalších velmi poutavých přednášek. Pro účastníky byl připraven zajímavý program i mezi jednotlivými přednáškami, neboť v předsálí prezentovali hlavní sponzoři kongresu své produkty a služby.
Lawtech Europe Congress 2014 zcela jistě splnil očekávání všech účastníků, kterých se i v letošním roce sjelo velké množství napříč různými obory. Nezbývá než poděkovat organizátorům a sponzorům za přínosné přednášky a velmi příjemnou atomsféru, která doprovázela celý kongres.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



