EIA – posílení postavení veřejnosti
Dne 1. dubna 2015 vstoupila v účinnost novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jednou z mnoha změn, kterou novela přináší, je rozšíření práv tzv. dotčené veřejnosti v řízení o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a v navazujících řízeních včetně přístupu k soudní ochraně. Tyto změny mohou zkomplikovat realizaci záměrů podléhajících procesu EIA a zejména významně prodloužit délku povolovacích řízení.
Kromě osob, jejichž práva a povinnosti mohou být posuzovaným záměrem přímo dotčena, se k dotčené veřejnosti řadí i nejrůznější občanské iniciativy založené za účelem ochrany životního prostředí nebo veřejného zdraví. Dotčené veřejnosti jsou přiznána práva k ochraně veřejného zájmu na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, jako je např. právo podávat odvolání proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení, že záměr nevyžaduje vydání stanoviska EIA, a domáhat se zrušení tohoto rozhodnutí žalobou. K prodloužení povolovacího procesu tak může nyní dojít již v rámci procesu EIA.
Novela však posílila práva dotčené veřejnosti i v navazujících řízeních, ve kterých se rozhoduje o realizaci posuzovaného záměru. Takovými řízeními jsou např. územní nebo stavební řízení. Subjekty z řad dotčené veřejnosti mají právo být účastníkem těchto řízení včetně práva podávat odvolání proti rozhodnutím vydaným v těchto navazujících řízeních. Rozšířena byla i soudní ochrana. Doposud mohly občanské iniciativy napadat vydaná rozhodnutí pouze z důvodů porušení svých procesních práv. Nově mohou proti rozhodnutí uplatňovat i věcné námitky. Navíc soud přizná žalobě odkladný účinek, pokud dojde k závěru, že realizací záměru hrozí nebezpečí závažných škod na životním prostředí. V takovém případě by záměr nemohl být realizován přinejmenším až do doby rozhodnutí o takové žalobě. Novela tak dává tzv. dotčené veřejnosti do rukou značné nástroje, jak realizaci záměru přinejmenším značně prodloužit. Nakolik budou nové instituty zákona o posuzování vlivů záměrů občanskými iniciativami zneužívány a zda opravdu dojde k zablokování realizace např. dopravních staveb a dalších velkých stavebních záměrů, na které může mít tato novela především dopad, ukáže až praxe.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
