EIA – posílení postavení veřejnosti
Dne 1. dubna 2015 vstoupila v účinnost novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jednou z mnoha změn, kterou novela přináší, je rozšíření práv tzv. dotčené veřejnosti v řízení o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a v navazujících řízeních včetně přístupu k soudní ochraně. Tyto změny mohou zkomplikovat realizaci záměrů podléhajících procesu EIA a zejména významně prodloužit délku povolovacích řízení.
Kromě osob, jejichž práva a povinnosti mohou být posuzovaným záměrem přímo dotčena, se k dotčené veřejnosti řadí i nejrůznější občanské iniciativy založené za účelem ochrany životního prostředí nebo veřejného zdraví. Dotčené veřejnosti jsou přiznána práva k ochraně veřejného zájmu na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví, jako je např. právo podávat odvolání proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení, že záměr nevyžaduje vydání stanoviska EIA, a domáhat se zrušení tohoto rozhodnutí žalobou. K prodloužení povolovacího procesu tak může nyní dojít již v rámci procesu EIA.
Novela však posílila práva dotčené veřejnosti i v navazujících řízeních, ve kterých se rozhoduje o realizaci posuzovaného záměru. Takovými řízeními jsou např. územní nebo stavební řízení. Subjekty z řad dotčené veřejnosti mají právo být účastníkem těchto řízení včetně práva podávat odvolání proti rozhodnutím vydaným v těchto navazujících řízeních. Rozšířena byla i soudní ochrana. Doposud mohly občanské iniciativy napadat vydaná rozhodnutí pouze z důvodů porušení svých procesních práv. Nově mohou proti rozhodnutí uplatňovat i věcné námitky. Navíc soud přizná žalobě odkladný účinek, pokud dojde k závěru, že realizací záměru hrozí nebezpečí závažných škod na životním prostředí. V takovém případě by záměr nemohl být realizován přinejmenším až do doby rozhodnutí o takové žalobě. Novela tak dává tzv. dotčené veřejnosti do rukou značné nástroje, jak realizaci záměru přinejmenším značně prodloužit. Nakolik budou nové instituty zákona o posuzování vlivů záměrů občanskými iniciativami zneužívány a zda opravdu dojde k zablokování realizace např. dopravních staveb a dalších velkých stavebních záměrů, na které může mít tato novela především dopad, ukáže až praxe.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




