ÚOHS: Pokuty za protisoutěžní jednání nově
Koncem dubna představil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) nový postup pro stanovování výše pokut za porušení soutěžního zákona. ÚOHS uvádí, že zohlednil své poznatky z praktické aplikace pravidel i judikaturu správních soudů. Zároveň varuje, že od 24. 4. 2018 bude moci díky novým pravidlům ukládat výrazně tvrdší tresty. V tomto článku Vám krátce přiblížíme nejzásadnější změny tohoto dokumentu.
Zohlednění konkrétních okolností jednání
ÚOHS do výpočtu pokut zavádí výraznější orientaci na ekonomické aspekty protisoutěžního jednání. Tyto jsou zdůrazněny již v rámci prvního kroku vyměřování pokut [1], kterým je i nadále stanovení hodnoty obratu dosaženého z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo či nepřímo týká. Doufáme, že ÚOHS, s ohledem na zpřísnění v jiných částech metodiky, nebude do budoucna vycházet z obratu na celém relevantním trhu, ačkoli byl dotčen pouze jeho zlomek. Zároveň ÚOHS slibuje, že bude zohledňovat skutečný či potenciální dopad na soutěž, prospěch dosažený v důsledku protisoutěžního jednání či dopad jednání na konečného spotřebitele.
Zvýšení základního procenta pokuty
Současně však dochází ke zvýšení procenta pro výpočet podílu hodnoty tržeb jako základu výpočtu pokuty. Z dosavadních maximálních 3 % dochází u velmi závažných přestupků k navýšení až na 5 až 15 %. Zároveň má být konečná výše pokuty u velmi závažných přestupků minimálně na Úrovni 0,5% celkového ročního obratu soutěžitele. U závažných přestupků se bude procento pohybovat mezi 3 až 10 % a u méně závažných přestupků do 5 % ze stanoveného obratu (tedy obratu dotčeného protisoutěžním jednáním).
Větší prostor pro Úpravy pokut
ÚOHS navíc nově zavádí hranici pro Úpravu pokuty při zohledňování polehčujících a přitěžujících okolností. Celková Úprava pokuty se bude zásadně po tomto zohledňování pohybovat v rozmezí od 70 % základní částky pokuty. Tato hranice tak bude omezovat snižování pokuty v případě naplnění podmínek pro uplatnění více polehčujících okolností.
Závěr
ÚOHS přistoupil i k řadě dalších změn, které budou mít vliv na konečnou výši pokut. Navýšení procent závažnosti, zavedení hranice pro zohledňování polehčujících okolností či zařazení některých tvrdých vertikálních omezení (např. určení cen pro další prodej) mezi velmi závažné přestupky jsou jasným signálem, že ÚOHS hodlá v budoucnu ukládat za protisoutěžní jednání vyšší pokuty. Na druhé straně však nová metodika otevírá příležitost pro větší využívání ekonomické argumentace, což může být pro soutěžitele výhodné zejména v případech, kdy cílová protisoutěžní jednání (např. horizontální dohody o cenách) nemají dopad na soutěž. Připomeňme, že v souladu s judikaturou podobná metodika zavazuje ÚOHS, avšak soutěžitelé se mohou domáhat odchýlení se od ní, pokud je tato v rozporu se zákonem či Ústavními principy.
[1] http://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/2416-uohs-prepracoval-metodiku-pro-ukladani-pokut-za-protisoutezni-jednani-tresty-budou-spravedlivejsi.html
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



