Směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti
Novela zákona o kybernetické bezpečnosti byla dne 17. července 2024 schválena vládou.
Tato do českého právní řádu transponuje směrnici NIS2. Nyní novelu projedná parlament, přičemž připravované změny regulace kybernetické bezpečnosti budou účinné nejdříve začátkem roku 2025.
Network and Information System Directive 2 (NIS2) je evropská směrnice, která stanovuje pravidla a požadavky pro oblast kybernetické bezpečnosti a ICT systémů a sítí (návaznost na směrnici NIS). V platnost vstoupila na začátku roku 2023.
Novela si klade za cíl zabezpečit všechny poskytovatele služeb důležitých pro fungování společnosti, a to jak veřejnoprávní organizace, tak soukromé firmy. Primárně se novela týká významnějších subjektů poskytujících regulované služby. Tyto dotčené služby zpřesní (příloha) vyhlášky Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v regulovaných službách.
Primárním způsobem stanovení, jestli soukromá nebo veřejná organizace spadá pod regulaci směrnice, je současné splnění následujících dvou pravidel:
- organizace poskytuje alespoň jednu službu uvedenou v přílohách vyhlášky a zároveň
- je středním nebo velkým podnikem, tedy zaměstnává 50 a více zaměstnanců, nebo dosahuje ročního obratu či bilanční sumy roční rozvahy alespoň 10 milionů EUR (zhruba 250 milionů CZK).
Výše uvedená kritéria bude dle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) splňovat cca 6 000 subjektů.
Hlavním cílem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti a celkové zajištění lepší připravenosti na kybernetické hrozby, které se v souvislosti se situací ve světě stupňují. Motivovat je k tomu mají drastické sankce, které nejsou nepodobné výrazným sankcím za porušování ochrany osobních údajů zavedeným nařízením GDPR. Pokuta za porušení kybernetické bezpečnosti může dosáhnout až 10 milionů EUR nebo 2 % z čistého obratu.
Vedle zavádění bezpečnostních opatření je další významnou povinností poskytovatele hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů.
Návrh dále obsahuje mechanismus prověřování rizik spojených s dodavatelem. Smyslem zavedení mechanismu je přispět k zajištění dlouhodobě udržitelné bezpečnosti prostřednictvím zabezpečení a zvýšení odolnosti osob a institucí, jež jsou nezbytné pro naplňování základních funkcí státu.
Návrh zákona nyní míří do parlamentu. Implementační lhůta pro přijetí nové legislativy uplyne 18. října tohoto roku, NÚKIB se ale už nechal slyšet, že termín zřejmě dodržen nebude.
Primárně tak doporučujeme kontrolu, zda Váš podnik spadá do vymezené kategorie regulovaných subjektů. Pokud si nejste jisti, neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



