Přihláška ochranné známky
O zápis ochranné známky do rejstříku se žádá přihláškou podanou u Úřadu; každá přihláška se může týkat jen jedné ochranné známky.
Přihláška musí obsahovat údaje o totožnosti přihlašovatele, seznam výrobků nebo služeb, pro něž se požaduje zápis ochranné známky, a znění, plošné vyobrazení nebo jiné vyjádření přihlašovaného označení, které splňuje požadavky stanovené zákonem.
Je-li přihlašovatel zastoupen, musí přihláška obsahovat údaje o totožnosti zástupce a k přihlášce se připojí doklad o zastoupení. Uplatňuje-li přihlašovatel právo přednosti, uvede v přihlášce den podání přihlášky, z níž odvozuje právo přednosti, a stát, v němž byla tato přihláška podána. Pokud přihlašovatel uplatňuje právo přednosti z několika přihlášek, musí zároveň uvést u každého výrobku nebo služby, ze které přihlášky právo přednosti uplatňuje.
V přihlášce přihlašovatel označí druh ochranné známky, jejíž zápis požaduje. Vymezení jednotlivých druhů ochranných známek včetně způsobu jejich vyjádření je uvedeno v příloze k zákonu o ochranných známkách.
Výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška, se zatřiďují podle systému mezinárodního třídění výrobků a služeb. Úřad zveřejňuje mezinárodní třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek na svých internetových stránkách. Výrobky nebo služby, pro které byla podána přihláška, musí přihlašovatel dostatečně jasně a přesně vymezit, aby příslušné orgány a dotčené osoby byly na základě tohoto vymezení schopny určit rozsah požadované ochrany. Pokud přihlašovatel žádá o zápis pro výrobky nebo služby spadající do více než jedné třídy, seskupí výrobky nebo služby podle tříd mezinárodního třídění; před každou třídu uvede její číslo a seřadí je ve vzestupném pořadí. Výrobky a služby se nepovažují za podobné pouze z toho důvodu, že se vyskytují ve stejné třídě podle mezinárodního třídění a nepovažují se za odlišné pouze z toho důvodu, že se vyskytují v různých třídách podle mezinárodního třídění.
Zápis ochranné známky do rejstříku
Úřad vyznačí den podání přihlášky. Dnem podání přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti před každým, kdo podá později přihlášku shodné nebo podobné ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby. Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy, musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a doložit je do 3 měsíců od jejího podání, jinak je Úřad nepřizná. Lhůtu k prokázání práva přednosti nelze prodloužit a její zmeškání prominout. Úřad na žádost přihlašovatele vystaví doklad o přiznání práva přednosti (prioritní doklad).
Po podání přihlášky Úřad zkoumá, zda přihláška splňuje formální náležitosti stanovené v zákoně o ochranných známkách. Nesplňuje-li přihláška tyto náležitosti, Úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě (nejméně 2 měsíce) zjištěné nedostatky nebo chybějící náležitosti odstranil či doplnil. Za den podání přihlášky se v tomto případě považuje den, kdy byly tyto náležitosti Úřadu doplněny. Nejsou-li odstraněny nedostatky těchto náležitostí, Úřad podanou přihlášku odmítne; případě přihlášku odmítne jen v rozsahu výrobků nebo služeb, kterých se tyto nedostatky týkají.
Není-li přihlašované označení způsobilé zápisu, Úřad přihlášku zamítne. Není-li přihlašované označení způsobilé zápisu jen pro část výrobků či služeb, Úřad přihlášku zamítne v tomto rozsahu. Údaje o rozhodnutí o zamítnutí přihlášky Úřad zveřejní ve Věstníku. Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí přihlášky je Úřad povinen přihlašovateli umožnit vyjádřit se k důvodům, pro které hodlá přihlášku zamítnout. Jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem o ochranných známkách zveřejní Úřad přihlášku ve Věstníku.
Připomínky a námitky
Každý může do konce lhůty tří měsíců od zveřejnění přihlášky ochranné známky podat Úřadu připomínky založené na důvodech zápisné nezpůsobilosti; k připomínkám Úřad přihlédne při rozhodování o zápisu ochranné známky do rejstříku. Osoba, která podala připomínky, se však nestává účastníkem řízení o přihlášce před Úřadem. Přihlašovatel musí být Úřadem o připomínkách a výsledku jejich posouzení vyrozuměn a má právo se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřit. Osobu, která podala připomínky, Úřad o výsledku posouzení jejích připomínek vyrozumí.
Osoby, které mohou být dotčeny na svých právech mohou podat námitky ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky Lhůtu k podání námitek nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Námitky musejí být odůvodněny a doloženy důkazy umožňujícími projednání každé z námitek. Námitky lze podat na základě jednoho či více starších práv za předpokladu, že všechna náležejí témuž namítajícímu. Námitky lze podat na základě části nebo všech výrobků nebo služeb, pro které je starší právo chráněno nebo k ochraně přihlášeno, a mohou se týkat části nebo všech výrobků nebo služeb, pro které je podána přihláška.
Námitky musí obsahovat označení výrobků nebo služeb, jichž se námitky týkají, nebo údaj, že se námitky týkají všech výrobků nebo služeb uvedených v přihlášce; údaje o starších právech namítajícího, na nichž jsou námitky založeny; označení výrobků nebo služeb, na nichž jsou námitky založeny, nebo údaj, že jsou založeny na všech výrobcích nebo službách chráněných staršími právy namítajícího.
Úřad námitky zamítne, pokud nebyly podány v zákonné lhůtě, nebyly podány oprávněnou osobou, nebyly uvedeny důvody podání námitek či doloženy důkazy. Nezamítne-li Úřad námitky, vyrozumí přihlašovatele o obsahu námitek a stanoví mu lhůtu, ve které se může k námitkám vyjádřit. Zjistí-li Úřad, že přihlašované označení nezasahuje do zákonem chráněných starších práv namítajícího, námitky zamítne. Zjistí-li Úřad, že přihlašované označení zasahuje do zákonem chráněných starších práv namítajícího, přihlášku zamítne. Existuje-li důvod zamítnutí přihlášky pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, Úřad přihlášku zamítne pouze pro tyto výrobky nebo služby. Úřad zveřejní údaje o zamítnutí přihlášky, popřípadě o zamítnutí námitek ve Věstníku.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




