Odběratelé převádí zákazníky na spotové ceny. Kdy je to nelegální a jak se bránit?
Raketový růst ceny energií zasáhl každého z nás. Na cenu elektřiny proto reagují nejen spotřebitelé, ale i obchodníci s energiemi.
V posledních dnech navíc pozorujeme trend, že se dodavatelé energií snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixně stanovených cen na tzv. spotové produkty (někdy také označované jako dynamické), u nichž je cena přímo odvislá od vývoje cen na burze a za současné situace představují pro spotřebitele nemalé riziko. Způsob stanovení ceny elektřiny přitom dodavatelé často mění formou jednostranného oznámení, jako by šlo o pouhou úpravu ceníku. Takovýto postup však může být - a velmi často i je - v rozporu s platnými právními předpisy. Frank Bold Advokáti proto připravili přehled, jak lze situaci řešit.
Odstoupení od smluv se spotovými produkty je pro spotřebitele snazší
V případě, kdy spotřebitel na nabídku spotového produktu přistoupil dobrovolně – podpisem dodatku smlouvy nebo uzavřením nové smlouvy – bude změna ceny energií zpravidla v pořádku, protože zákon spotové produkty přímo nezakazuje. Ani tehdy však nemusí být situace pro spotřebitele bezvýchodná.
Při uzavírání smlouvy (respektive dodatku) může ze strany dodavatele dojít k chybám a do hry také vstupuje i možnost odstoupení od smlouvy. Vítanou změnou je přitom Poslaneckou sněmovnou a Senátem nedávno schválená novela energetického zákona, na základě které by měl být proces odstoupení od smluv se spotovými produkty pro spotřebitele snazší.
Kdy nelze legálně převést zákazníka na spotové ceny?
Pokud však dodavatel k převodu spotřebitele na spotový produkt přistoupí pouhým jednostranným oznámením, je situace zcela odlišná. Jednostranná změna smlouvy dodavatelem je možná pouze z důvodů jednoznačně vymezených ve smlouvě. Jinými slovy, pokud obsah smlouvy jednostranný převod zákazníka na spotový produkt neumožňuje, je oznámení o změně smlouvy nedostatečné a odporující zákonu. Stejně na problém z právního hlediska nahlíží i Energetický regulační úřad.
S ohledem na mimořádnou situaci na trhu s energiemi se přitom objevují snahy dodavatelů jednostranně „vnutit“ spotřebitelům spotové produkty, přestože jim smlouvy takový postup neumožňují, čímž nepřípustně přenáší své obchodní riziko na konečné spotřebitele. Takové jednání je z našeho pohledu neakceptovatelné a je třeba se mu právně bránit.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




