Odběratelé převádí zákazníky na spotové ceny. Kdy je to nelegální a jak se bránit?
Raketový růst ceny energií zasáhl každého z nás. Na cenu elektřiny proto reagují nejen spotřebitelé, ale i obchodníci s energiemi.
V posledních dnech navíc pozorujeme trend, že se dodavatelé energií snaží převést zákazníky z běžných ceníkových či fixně stanovených cen na tzv. spotové produkty (někdy také označované jako dynamické), u nichž je cena přímo odvislá od vývoje cen na burze a za současné situace představují pro spotřebitele nemalé riziko. Způsob stanovení ceny elektřiny přitom dodavatelé často mění formou jednostranného oznámení, jako by šlo o pouhou úpravu ceníku. Takovýto postup však může být - a velmi často i je - v rozporu s platnými právními předpisy. Frank Bold Advokáti proto připravili přehled, jak lze situaci řešit.
Odstoupení od smluv se spotovými produkty je pro spotřebitele snazší
V případě, kdy spotřebitel na nabídku spotového produktu přistoupil dobrovolně – podpisem dodatku smlouvy nebo uzavřením nové smlouvy – bude změna ceny energií zpravidla v pořádku, protože zákon spotové produkty přímo nezakazuje. Ani tehdy však nemusí být situace pro spotřebitele bezvýchodná.
Při uzavírání smlouvy (respektive dodatku) může ze strany dodavatele dojít k chybám a do hry také vstupuje i možnost odstoupení od smlouvy. Vítanou změnou je přitom Poslaneckou sněmovnou a Senátem nedávno schválená novela energetického zákona, na základě které by měl být proces odstoupení od smluv se spotovými produkty pro spotřebitele snazší.
Kdy nelze legálně převést zákazníka na spotové ceny?
Pokud však dodavatel k převodu spotřebitele na spotový produkt přistoupí pouhým jednostranným oznámením, je situace zcela odlišná. Jednostranná změna smlouvy dodavatelem je možná pouze z důvodů jednoznačně vymezených ve smlouvě. Jinými slovy, pokud obsah smlouvy jednostranný převod zákazníka na spotový produkt neumožňuje, je oznámení o změně smlouvy nedostatečné a odporující zákonu. Stejně na problém z právního hlediska nahlíží i Energetický regulační úřad.
S ohledem na mimořádnou situaci na trhu s energiemi se přitom objevují snahy dodavatelů jednostranně „vnutit“ spotřebitelům spotové produkty, přestože jim smlouvy takový postup neumožňují, čímž nepřípustně přenáší své obchodní riziko na konečné spotřebitele. Takové jednání je z našeho pohledu neakceptovatelné a je třeba se mu právně bránit.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




