Nové možnosti pro spotřebitele. Novela zavádí institut mimosoudního vyrovnání
Institut mimosoudního vyrovnání by nově mohl být zakotven v zákoně o ochraně spotřebitelů. Pomoci by měl proti nekalým obchodním praktikám. Spotřebitelské spory by v budoucnu mohla řešit Česká obchodní inspekce, profesní komory s povinným členstvím nebo spotřebitelské organizace s povolením ministerstva. Vládní návrh z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu ve středu schválila Sněmovna.
„Občané se budou moci díky institutu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, vyhnout zdlouhavým a náročným soudním řízením. Spotřebitel se namísto soudního sporu, což ho stojí čas a peníze, obrátí na konciliátora a nemusí tak rezignovat na svá spotřebitelská práva, což se dosud z obav ze soudního řešení často děje,” řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Mimosoudní řešení sporů by mělo být rychlejší a také zdarma. Pokud dojde k zahájení mimosoudního řešení sporů spotřebitelem, bude podnikatel povinen na něm úzce spolupracovat. V opačném případě mu hrozí pokuta až jeden milion korun. Návrh na řešení sporů budou moci spotřebitelé podat do jednoho roku, a to písemně, ústně či online do protokolu.
Přísnější podmínky pro pořadatele předváděcích akcí
Novela dále počítá se zpřísněním podmínek pro pořádání předváděcích akcí. Prodávající bude muset informovat spotřebitele i Českou obchodní inspekci o cenách výrobků či služeb, které hodlá na akci nabízet. Do rukou spotřebitelů se už tak například nedostanou letáčky lákající na akci bez vyznačení cen. Pořadatelé těchto akcí nebudou moci přijímat peněžitá či jiná plnění během akce nebo před uplynutím sedmi dnů od jejího konání. Spotřebitele by měla ochránit před praktikami takzvaných šmejdů a zamezit případům, kdy kupující využije svého práva na odstoupení od smlouvy do dvou týdnů od jejího uzavření, k jehož naplnění ale nedojde například kvůli tomu, že podnikatel společnost zruší. Kromě pokuty hrozí za porušení tohoto zákazu i odebrání živnostenského oprávnění.
Průběh předváděcích akcí by si díky novele mohli inspektoři České obchodní inspekce nahrávat, a to i bez souhlasu jejich pořadatelů.
Bílé ani modré linky nekončí
Schválená novela zákona upravuje také ustanovení, které ošetřuje způsob komunikace mezi obchodníkem a spotřebitelem. Prodávající nebude nadále moci k hovorům v souvislosti s uzavřenou smlouvou využívat veřejnou komunikační službu za vyšší než obvyklé ceny. Společnost dTest, která dlouhodobě upozorňuje na mnohdy velmi vysoké poplatky za volání na takzvané modré a bílé linky, ale argumentuje, že nové znění sice nabízí jednoduchou formulaci, ale za cenu možných interpretačních problémů a právní nejistoty.
„Schválené ustanovení hovoří pouze o běžné ceně hovoru, ovšem už nevysvětluje, co se jí rozumí. Bohužel tudíž podle našeho názoru neochrání spolehlivě spotřebitele před používáním drahých zákaznických linek, a navíc nemusí být v souladu s evropskou legislativou,“ okomentoval novelu Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Řešením by podle dTestu bylo přijetí předpisu, který by ukládal kolik a jak se má za bílé a modré linky účtovat.
Modré a bílé linky
Bílé linky měly své opodstatnění především v minulosti, kdy se rozlišovalo meziměstské volání. Ať už byl zákazník odkudkoli, zaplatil vždy stejně. V případě modrých linek si volaný a volající mezi sebou rozdělí náklady za hovor. Přesto však volání levnější být nemusí. Bílé a modré linky začínají čísly 81, 83, 84 a 85. Vedle bílých a modrých linek existují také žluté a duhové, za jejich využití zaplatí volající klidně přes 90 korun za minutu. Jedná se o linky začínající čísly 900, 906, 908, 909.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



