Insolvenční novinky v době (po)krizové

Ekonomická podpora jde ruku v ruce s nezbytnou podporou právní, kdy v České republice lze za nejvýznamnější právní normy v tomto směru označit Lex Covid justice a zákon o odkladu splátek.

Zejména v případě Lex Covid justice je řada nových institutů a pravidel souvisejících nejen s insolvenčním právem zaměřena na podporu podnikatelům, kterým je poskytnut dočasný prostor pro překonání náhlého výpadku v provozu podniku. Opatření spočívající např. v pozastavení dlužnických i věřitelských insolvenčních návrhů se na první pohled mohou jevit jako relativně jasná a jednoduchá, nicméně i tato v sobě ukrývají řadu potenciálních rizik, zejména z oblasti odporovatelnosti právního jednání, na které musí podnikatel i v této přechodné době pamatovat.

Novinka v podobě mimořádného moratoria pak pomůže zejména podnikatelům, kterým by z důvodu dočasného výpadku cash-flow hrozilo omezení kritických dodávek pro provoz podniku či kterým by hrozila realizace poskytnutého zajištění k nesplácenému dluhu.

Účelem uvedených pravidel je zajistit zpravidla pouze přechodnou pomoc pro podnikatele, a přímo v zákoně tak bývají tato pravidla časově omezena. Zásadní pro případné další zajištění řádného fungování podniku i po překlenutí nejtěžšího období bude restrukturalizace podniku dlužníka, a to zejména ve vztahu k jeho věřitelům. Za tímto účelem se nabízí urychlit či přinejmenším včasně dotáhnout transpozici evropské směrnice o neformální restrukturalizaci, která má podnikatelům usnadnit ekonomický restart i mimo poměrně rigidní pravidla insolvenčního řízení a formální reorganizace.

Krize neznamená vždy pouze ztrátu, ale rovněž příležitost. V blízké budoucnosti tak lze očekávat řadu distressed transakcí, při kterých řada podniků změní vlastníky či svou vlastnickou strukturu, a to buď prostřednictvím klasických M&A transakcí či prostřednictvím méně konvenčních postupů, jako jsou kapitalizace pohledávek či převzetí podniku v rámci insolvenčního řízení.