Evidence skutečných majitelů – nové povinnosti na obzoru
Evidence skutečných majitelů v České republice existuje již několik let, valná část podnikatelů však tuto evidenci doposud spíše opomíjela. Nedávné odhady uváděly, že svou povinnost ve vztahu k evidenci splnilo pouze cca 25 % povinných subjektů.
Řada subjektů dokonce začala zápis do evidence řešit teprve poté, co byla např. úvěrující bankou vyzvána k předložení výpisu z evidence. Vedle nedostatečné informovanosti přispívají k této situaci i nefungující sankce za porušování povinností spojených s evidencí. Zásadní průlom do tohoto stavu by měl přinést nový zákon o evidenci skutečných majitelů, který momentálně prochází legislativním procesem a který přináší několik výrazných koncepčních změn.
Přechod na novou právní úpravu
Schvalovaný návrh zákona o evidenci skutečných majitelů na současnou evidenci přímo navazuje a množství údajů v ní doposud zapsaných automaticky přebírá. Údaje o některých osobách, např. osobách zapsaných v obchodním rejstříku jako společníci s.r.o. s podílem vyšším než 25 % nebo jediní akcionáři akciové společnosti, budou do evidence automaticky propsány ze stávajících rejstříků.
Konkrétní výčet osob, které jsou považovány za skutečné majitele (osoby s určitou majetkovou účastí, s určitým vlivem, na určité pozici atd.) si návrh zákona definuje sám a neodkazuje se již na úpravu zákona „o praní špinavých peněz“, jako tomu bylo doposud. Návrh zákona rovněž obsahuje pravidla pro počítání podílů na společnosti při větvení či řetězení společností.
Zpřístupnění údajů veřejnosti
Mezi zásadní koncepční změny přinášené návrhem zákona o evidenci skutečných majitelů patří bezesporu zpřístupnění údajů zapsaných v evidenci. Dosud se s údaji zapsanými v evidenci mohl seznámit jen určitý vymezený okruh subjektů (soudy, banky, orgány činné v trestním řízení atd.). Nyní však bude moci do evidence v základním rozsahu nahlédnout kdokoli prostřednictvím internetu.
Sankce za nesplnění povinnosti zveřejnit skutečného vlastníka
Vedle peněžitých pokut až do výše 500 000 Kč (pokuta může být udělena i přímo skutečnému majiteli, který neposkytuje součinnost) obsahuje návrh zákona i některé méně tradiční sankce. Skutečný majitel, který není zapsán v evidenci, tak např. nebude smět vykonávat hlasovací práva při rozhodování nejvyššího orgánu společnosti nebo mu nebude moci být vyplacen podíl na zisku společnosti. Práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele vzniklé v době, kdy nebude skutečný majitel zapsán v evidenci, nebude možné vymáhat.
Čas na splnění povinnosti registrovat skutečného vlastníka
Pokud návrh zákona úspěšně projde legislativním procesem, nabude účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Povinné subjekty tak budou mít přibližně tři měsíce na registraci skutečného majitele.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




