Aktuálně k evidenci skutečných majitelů
Nedávná judikatura přinesla dočasné pozastavení sankcí za neprovedení zápisu v evidenci skutečných majitelů.
Zákon o evidenci skutečných majitelů (37/2021 Sb.) stanovuje pro právnické osoby řadu sankcí při nezapsání údajů o svých skutečných majitelích. Mezi ty patří zejména pokuta až do výše 500.000 Kč nebo zákaz výkonu hlasovacích práv skutečného majitele či zákaz výplaty zisku skutečnému majiteli (který není zapsán v evidenci skutečných majitelů). Uložení pokuty předchází tzv. řízení o nesrovnalosti, jakož i výzva evidující osobě k nápravě.
Zároveň platí, že údaje zapsané v evidenci skutečných majitelů jsou zčásti bez dalšího veřejně přístupné (především jméno a příjmení skutečného majitele, rok jeho narození, stát bydliště a státní příslušnost).
V roce 2022 rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v jednom případu v tom smyslu, že zpřístupnění osobních údajů třetím osobám je zásahem do základních práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny základních práv EU. Český zákonodárce na tyto závěry však nezareagoval.
Avšak Nejvyšší soud se ve svém Usnesení ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024, ztotožnil s výše uvedeným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie a potvrdil, že příslušná ustanovení zákona o evidenci skutečných majitelů, dle kterých je umožněn přístup k zapsaným údajům široké veřejnosti, jsou v rozporu s unijním právem. V důsledku toho stát nemůže splnění povinnosti zapsat údaje o skutečných majitelích vynucovat ukládáním sankcí.
Dokud tedy zůstane evidence skutečných majitelů bez dalšího veřejně přístupná, nebude možné evidujícím osobám ukládat sankce za nezapsání údajů o svých skutečných majitelích. Stejně tak se neuplatní ani sankce vztahují se k samotné osobě nezapsaného skutečného majitele (mimo jiné zákaz výkonu hlasovacích práv), což Nejvyšší soud potvrdil hned ve svém dalším Usnesení ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1548/2024.
Je pouze otázkou, v jakém časovém horizontu budou přijaty příslušné změny za účelem znepřístupnění údajů v evidenci skutečných majitelů široké veřejnosti.
Absence zapsaných údajů může být i ve světle popsaných závěrů překážkou v rámci obchodního styku, typicky při jednání s bankami. Právnickým osobám lze proto doporučit, aby v případě zájmu namísto nezapsání údajů o svých skutečných majitelích raději požádali o znepřístupnění těchto zapsaných údajů.
Zdroje:
Zákon o evidenci skutečných majitelů (37/2021 Sb.)
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22.11.2022. WM a Sovim SA v. Luxembourg Business Registers.
Usnesení Nejvyšší soudu ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1548/2024
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



