Tlačítková novela občanského zákoníku
Novela občanského zákoníku, která má do českého právního řádu transponovat dvě evropské směrnice v oblasti spotřebitelského práva, míří i na problematiku závaznosti internetových objednávek.
Jednou z dílčích, avšak značně významných změn, které novela občanského zákoníku přinese, je zavedení nové povinnosti podnikatelů zajistit, aby spotřebitel při online objednávce zboží nebo služeb prostřednictvím internetového obchodu vzal patřičně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení své objednávky. Jak se ovšem takováto změna dotkne stávající praxe podnikatelů (zejména pak provozovatelů internetových obchodů) při uzavírání smluv se spotřebiteli online? Pojďme si uvedenou problematiku blíže vysvětlit.
Aktuální běžná praxe při uzavírání smluv online
V rámci kontraktačního procesu podnikatelé zpravidla uplatňují dva hlavní způsoby kontraktace. Prvním z nich je situace, kdy podle smluvních či obchodních podmínek podnikatele dochází k uzavření smlouvy se spotřebitelem už samotným učiněním objednávky na zboží nebo službu prostřednictvím internetového obchodu a smlouva je v takovém případě platně uzavřena už v momentě, kdy objednávka spotřebitele dojde podnikateli. V takovém případě musí spotřebitel zboží nebo službu zaplatit a podnikatel je naopak povinen jej dodat už na základě učiněné objednávky spotřebitele – samozřejmě za předpokladu, že je objednávka podnikateli řádně doručena. Druhou a v praxi ještě častější je však situace, kdy podle smluvních či obchodních podmínek podnikatele dochází k uzavření smlouvy se spotřebitelem až okamžikem výslovného potvrzení objednávky podnikatelem. Tato varianta je pro podnikatele bezesporu výhodnější, jelikož podnikatel tím získává mnohem větší kontrolu nad tím, zda je či bude reálně schopen zadaný objem objednávek řádně a včas vyřídit a splnit.
Internetovým obchodům se přirozeně stává, že nejsou schopni objednané zboží zákazníkům řádně a včas dodat a objednávky splnit, a to například z důvodu nadměrného množství objednávek, kdy třeba v období Vánočních svátků nestíhají zboží v potřebném množství vyrábět a doručovat. V takovýchto případech je pro internetové obchody bezesporu značně praktické, že nejsou podanými objednávkami spotřebitelů vázáni do té doby, než získají definitivní jistotu, že budou schopni učiněné objednávky také včas splnit. Učiněné objednávky v těchto případech spotřebitele nezavazují k platbě, dokud nedojde k jejich potvrzení ze strany podnikatele a tím i k uzavření smlouvy. Novela občanského zákoníku by však měla v tomto ohledu přinést výraznou změnu, jelikož nově bude nutné spotřebitele vždy předem výslovně informovat o tom, zda jej objednávka již zavazuje k úhradě objednaného zboží nebo služby či nikoliv.
Jak by mělo objednávání zboží nebo služeb prostřednictvím e-shopu nově vypadat?
Diskutovanou novelou by mělo být do občanského zákoníku vloženo nové ustanovení § 1826a, podle něhož bude podnikatel povinen zajistit, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Pokud bude objednávka v internetovém obchodu učiněna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, bude takovéto tlačítko muset být viditelně označeno snadno čitelným nápisem „objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající formulací, která spotřebitele jednoznačně informuje o jeho závazku k úhradě platby, pokud tento závazek vznikne již při podání objednávky. Sankce za nesplnění této informační povinnosti ze strany podnikatel jsou dost zásadní na to, aby si podnikatelé mohli dovolit uvedenou povinnost nesplnit nebo ji jakkoliv podcenit – nesplnění této povinnosti totiž bude mít za následek neplatnost smlouvy uzavřené se spotřebitelem, ledaže se spotřebitel platnosti smlouvy sám dovolá.
Podle stávajícího znění návrhu novely občanského zákoníku by tak internetové obchody měly do svých objednávkových procesů a postupů zakomponovat výslovné upozornění „objednávka zavazující k platbě“, jenž by mělo být ideálně uvedeno přímo na tlačítku, kterým spotřebitel odesílá podnikateli příslušnou objednávku. K tomu pak budou muset podnikatelé rovněž přizpůsobit své obchodní podmínky, a to zejména s ohledem na způsob kontraktačního procesu. Pokud totiž provozovatel e-shopu na příslušném tlačítku k učinění objednávky uvede, že objednávka je již zavazující k platbě, měl by tomu odpovídajícím způsobem přizpůsobit i kontraktační proces ve smluvních či obchodních podmínkách e-shopu a k uzavření smlouvy by mělo dojít již samotným podáním objednávky.
Závěr
Je otázkou, zda v případech, kdy internetové obchody mají kontraktační proces nastaven takovým způsobem, že k uzavření smlouvy se spotřebitelem dochází až potvrzením objednávky ze strany podnikatele, by mělo být na tlačítku nebo obdobném ovládacím prvku určeném k podání objednávky výslovně uvedeno, že objednávka k platbě nezavazuje. Toto bude s největší pravděpodobností ještě otázkou právního výkladu, na který bude nutné ještě chvíli počkat, jelikož novela se stále nachází v legislativním procesu. Dá se však očekávat, že spotřebitele bude třeba v každém případě informovat o tom, zda mu závazek k platbě již samotným podáním objednávky vzniká či nevzniká. Podnikatelé pravděpodobně budou v tomto směru také spíše opatrnější, nežli naopak, zejména s ohledem na hrozbu potenciální sankce neplatnosti smlouvy.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




