Soumrak Airbnb aneb užívání bytu v rozporu s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí
Magistrát hlavního města Prahy jako odvolací orgán potvrdil prvostupňové rozhodnutí, kterým stavební úřad udělil pokutu za provozování Airbnb v bytové jednotce.
Stavební úřad městské části Praha 1 udělil v březnu 2021 vlastníkovi bytové jednotky pokutu za to, že v bytě poskytoval ubytovací služby prostřednictvím Airbnb. Rozhodnutí stavebního úřadu následně pravomocně potvrdil i Magistrát hlavního města Prahy jako odvolací správní orgán.
Úřady spatřovaly v přenechávání bytu (zkolaudovaném jako byt) do užívání třetím osobám prostřednictvím Airbnb rozpor s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí. Vlastník bytu se bránil a argumentoval tím, že takový způsob užívání bytu nevybočuje z mezí daných stavebněprávními hledisky, jestliže je byt užíván k přebývání osob, přičemž považoval za nepodstatné, zda je byt pronajímán krátkodobě či dlouhodobě. Vlastník dále uváděl, že v bytě nebyly provedeny žádné stavební úpravy zakládající změnu v účelu užívání.
Podle názoru magistrátu však stavební úpravy nejsou podmínkou pro změnu účelu užívání a naopak souhlasu stavebního úřadu podléhá jakákoliv změna v účelu užívání stavby, a tedy i využívání bytu pro účely ubytování. Magistrát svou argumentaci opřel mj. o prováděcí vyhlášky a nařízení upravující pojem bytu, které byt shodně definují jako soubor místností (či jednu místnost), který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. Tato určenost k bydlení pak podle magistrátu tvoří rozdíl mezi bydlením a ubytováním.
Magistrát se dále ztotožnil s názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1589/2012, podle kterého je při posuzování otázky, zda dochází či nedochází ke změně v užívání stavby, třeba vycházet z požadavků zvláštních předpisů chránících veřejné zájmy. Mezi takové předpisy lze zařadit například požární předpisy, které stanovují výrazně odlišné požadavky na požární ochranu u bytových domů a ubytovacích zařízení. Aby mohla být příslušná požární ochrana vymáhána, musí mít dle magistrátu správní orgány aktuální informace, k jakému účelu jsou jednotlivé byty užívány.
Je tedy otázkou, zda budou úřady nadále postupovat v souladu s touto tendencí a proaktivně soulad skutečného užívání bytů s příslušným povolením zkoumat. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by to představovat značné komplikace pro celou řadu provozovatelů Airbnb a jiných služeb.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 29.07.2021 (sp. zn. začerněna…), https://sites.google.com/site/snesitelnebydleni/
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



