Soumrak Airbnb aneb užívání bytu v rozporu s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí
Magistrát hlavního města Prahy jako odvolací orgán potvrdil prvostupňové rozhodnutí, kterým stavební úřad udělil pokutu za provozování Airbnb v bytové jednotce.
Stavební úřad městské části Praha 1 udělil v březnu 2021 vlastníkovi bytové jednotky pokutu za to, že v bytě poskytoval ubytovací služby prostřednictvím Airbnb. Rozhodnutí stavebního úřadu následně pravomocně potvrdil i Magistrát hlavního města Prahy jako odvolací správní orgán.
Úřady spatřovaly v přenechávání bytu (zkolaudovaném jako byt) do užívání třetím osobám prostřednictvím Airbnb rozpor s účelem vymezeným v kolaudačním rozhodnutí. Vlastník bytu se bránil a argumentoval tím, že takový způsob užívání bytu nevybočuje z mezí daných stavebněprávními hledisky, jestliže je byt užíván k přebývání osob, přičemž považoval za nepodstatné, zda je byt pronajímán krátkodobě či dlouhodobě. Vlastník dále uváděl, že v bytě nebyly provedeny žádné stavební úpravy zakládající změnu v účelu užívání.
Podle názoru magistrátu však stavební úpravy nejsou podmínkou pro změnu účelu užívání a naopak souhlasu stavebního úřadu podléhá jakákoliv změna v účelu užívání stavby, a tedy i využívání bytu pro účely ubytování. Magistrát svou argumentaci opřel mj. o prováděcí vyhlášky a nařízení upravující pojem bytu, které byt shodně definují jako soubor místností (či jednu místnost), který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. Tato určenost k bydlení pak podle magistrátu tvoří rozdíl mezi bydlením a ubytováním.
Magistrát se dále ztotožnil s názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1589/2012, podle kterého je při posuzování otázky, zda dochází či nedochází ke změně v užívání stavby, třeba vycházet z požadavků zvláštních předpisů chránících veřejné zájmy. Mezi takové předpisy lze zařadit například požární předpisy, které stanovují výrazně odlišné požadavky na požární ochranu u bytových domů a ubytovacích zařízení. Aby mohla být příslušná požární ochrana vymáhána, musí mít dle magistrátu správní orgány aktuální informace, k jakému účelu jsou jednotlivé byty užívány.
Je tedy otázkou, zda budou úřady nadále postupovat v souladu s touto tendencí a proaktivně soulad skutečného užívání bytů s příslušným povolením zkoumat. Pokud by tomu tak bylo, mohlo by to představovat značné komplikace pro celou řadu provozovatelů Airbnb a jiných služeb.
Zdroj: bnt journal
Zdroj: Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 29.07.2021 (sp. zn. začerněna…), https://sites.google.com/site/snesitelnebydleni/
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




