Prodej použitého softwaru třetí osobě bez souhlasu jeho autora - dovolené nebo zakázané právní jednání?
Dle evropské směrnice o právní ochraně počítačových programů (2009/24/ES) se právo na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu (softwaru) vyčerpá prvním prodejem rozmnoženiny ze strany autora nebo s jeho souhlasem v zemích Evropské unie či Evropského hospodářského společenství. V návaznosti na implementaci směrnice obsahuje obdobné ustanovení i autorský zákon.
Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) dospěl ve svém rozhodnutí ve věci C-128/11 UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp. k závěru, že prvním prodejem rozmnoženiny softwaru ve smyslu směrnice je i převedení užívacího práva k softwaru na dobu neurčitou za jednorázovou odměnu na základě uzavření licenční smlouvy a stažení softwaru z internetu či zpřístupnění softwaru na hmotném nosiči (např. CD). To platí, i kdyby licenční smlouva uváděla, že užívací právo je nepřevoditelné. Uzavření této smlouvy a zpřístupnění softwaru je totiž dle ESD třeba považovat za jeden celek. Pokud by výklad tohoto ustanovení nebyl extenzivní, dle ESD by se účinek vyčerpání práv při prvním prodeji rozmnoženiny dal snadno obejít pouze zvolením vhodného názvu smlouvy (namísto kupní smlouvy smlouva licenční). ESD navíc dovodil, že převod vlastnického práva k softwaru se vztahuje na software ve stavu aktualizovaném, doplněném a pozměněném autorem v době převodu vlastnického práva k softwaru, jelikož upravené funkce softwaru jsou součástí původní rozmnoženiny softwaru. ESD dále konstatoval, že při převodu softwaru nelze dělit hromadné licence pro určitý počet přístupů, tj. část odpovídající určitému počtu uživatelů prodat a část z nich si ponechat, jelikož původní nabyvatel rozmnoženiny softwaru musí učinit celou svoji rozmnoženinu nepoužitelnou, aby neporušoval výlučné právo na rozmnožování softwaru.
Ačkoli české soudy prozatím o problematice vyčerpání práv k softwaru nerozhodovaly, nelze vyloučit, že se budou v budoucnosti inspirovat výše popsaným rozhodnutím ESD. Společnosti vyvíjející a nabízející software by se tak měly snažit vyhnout se vyčerpání práv k dalšímu prodeji rozmnoženiny a nenaplnit podmínky odpovídající definici prodeje softwaru dle ESD např. tím, že budou poskytovat software jako službu prostřednictvím internetu, a to za poplatek na měsíční/roční bázi, tj. nikoli za jednorázový poplatek.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




