Prodej použitého softwaru třetí osobě bez souhlasu jeho autora - dovolené nebo zakázané právní jednání?
Dle evropské směrnice o právní ochraně počítačových programů (2009/24/ES) se právo na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu (softwaru) vyčerpá prvním prodejem rozmnoženiny ze strany autora nebo s jeho souhlasem v zemích Evropské unie či Evropského hospodářského společenství. V návaznosti na implementaci směrnice obsahuje obdobné ustanovení i autorský zákon.
Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) dospěl ve svém rozhodnutí ve věci C-128/11 UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp. k závěru, že prvním prodejem rozmnoženiny softwaru ve smyslu směrnice je i převedení užívacího práva k softwaru na dobu neurčitou za jednorázovou odměnu na základě uzavření licenční smlouvy a stažení softwaru z internetu či zpřístupnění softwaru na hmotném nosiči (např. CD). To platí, i kdyby licenční smlouva uváděla, že užívací právo je nepřevoditelné. Uzavření této smlouvy a zpřístupnění softwaru je totiž dle ESD třeba považovat za jeden celek. Pokud by výklad tohoto ustanovení nebyl extenzivní, dle ESD by se účinek vyčerpání práv při prvním prodeji rozmnoženiny dal snadno obejít pouze zvolením vhodného názvu smlouvy (namísto kupní smlouvy smlouva licenční). ESD navíc dovodil, že převod vlastnického práva k softwaru se vztahuje na software ve stavu aktualizovaném, doplněném a pozměněném autorem v době převodu vlastnického práva k softwaru, jelikož upravené funkce softwaru jsou součástí původní rozmnoženiny softwaru. ESD dále konstatoval, že při převodu softwaru nelze dělit hromadné licence pro určitý počet přístupů, tj. část odpovídající určitému počtu uživatelů prodat a část z nich si ponechat, jelikož původní nabyvatel rozmnoženiny softwaru musí učinit celou svoji rozmnoženinu nepoužitelnou, aby neporušoval výlučné právo na rozmnožování softwaru.
Ačkoli české soudy prozatím o problematice vyčerpání práv k softwaru nerozhodovaly, nelze vyloučit, že se budou v budoucnosti inspirovat výše popsaným rozhodnutím ESD. Společnosti vyvíjející a nabízející software by se tak měly snažit vyhnout se vyčerpání práv k dalšímu prodeji rozmnoženiny a nenaplnit podmínky odpovídající definici prodeje softwaru dle ESD např. tím, že budou poskytovat software jako službu prostřednictvím internetu, a to za poplatek na měsíční/roční bázi, tj. nikoli za jednorázový poplatek.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




