Prodej použitého softwaru třetí osobě bez souhlasu jeho autora - dovolené nebo zakázané právní jednání?
Dle evropské směrnice o právní ochraně počítačových programů (2009/24/ES) se právo na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu (softwaru) vyčerpá prvním prodejem rozmnoženiny ze strany autora nebo s jeho souhlasem v zemích Evropské unie či Evropského hospodářského společenství. V návaznosti na implementaci směrnice obsahuje obdobné ustanovení i autorský zákon.
Evropský soudní dvůr (dále jen „ESD“) dospěl ve svém rozhodnutí ve věci C-128/11 UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp. k závěru, že prvním prodejem rozmnoženiny softwaru ve smyslu směrnice je i převedení užívacího práva k softwaru na dobu neurčitou za jednorázovou odměnu na základě uzavření licenční smlouvy a stažení softwaru z internetu či zpřístupnění softwaru na hmotném nosiči (např. CD). To platí, i kdyby licenční smlouva uváděla, že užívací právo je nepřevoditelné. Uzavření této smlouvy a zpřístupnění softwaru je totiž dle ESD třeba považovat za jeden celek. Pokud by výklad tohoto ustanovení nebyl extenzivní, dle ESD by se účinek vyčerpání práv při prvním prodeji rozmnoženiny dal snadno obejít pouze zvolením vhodného názvu smlouvy (namísto kupní smlouvy smlouva licenční). ESD navíc dovodil, že převod vlastnického práva k softwaru se vztahuje na software ve stavu aktualizovaném, doplněném a pozměněném autorem v době převodu vlastnického práva k softwaru, jelikož upravené funkce softwaru jsou součástí původní rozmnoženiny softwaru. ESD dále konstatoval, že při převodu softwaru nelze dělit hromadné licence pro určitý počet přístupů, tj. část odpovídající určitému počtu uživatelů prodat a část z nich si ponechat, jelikož původní nabyvatel rozmnoženiny softwaru musí učinit celou svoji rozmnoženinu nepoužitelnou, aby neporušoval výlučné právo na rozmnožování softwaru.
Ačkoli české soudy prozatím o problematice vyčerpání práv k softwaru nerozhodovaly, nelze vyloučit, že se budou v budoucnosti inspirovat výše popsaným rozhodnutím ESD. Společnosti vyvíjející a nabízející software by se tak měly snažit vyhnout se vyčerpání práv k dalšímu prodeji rozmnoženiny a nenaplnit podmínky odpovídající definici prodeje softwaru dle ESD např. tím, že budou poskytovat software jako službu prostřednictvím internetu, a to za poplatek na měsíční/roční bázi, tj. nikoli za jednorázový poplatek.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



