Při rozhodování o (ne)dělitelnosti nezastavěného pozemku je třeba zohlednit i jiné možnosti jeho využití

Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze týkající zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nacházejícímu se v areálu letiště Vodochody, a to z důvodu zjevně nepřiměřené úvahy soudu o nedělitelnosti pozemku.

Dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že spoluvlastnictví je možné vypořádat následujícími způsoby:

1. rozdělením společné věci,
2. přikázáním společné věci jednomu či více spoluvlastníkům, a
3. prodejem společné věci ve veřejné dražbě, případně v dražbě jen mezi spoluvlastníky.

V případě, že soud rozhoduje o vypořádání spoluvlastnictví, je výše uvedené pořadí závazné a soud jej při přistupování k jednotlivým způsobům vypořádání musí dodržet.

V posuzovaném případě účastnice řízení nabyly své spoluvlastnické podíly na pozemku s cílem jejich budoucího zhodnocení. V rámci řízení všechny účastnice souhlasily se zrušením spoluvlastnictví, avšak neshodly se na způsobu vypořádání. Žalobkyně požadovala přikázání celého pozemku do jejího vlastnictví, zatímco žalované požadovaly jeho rozdělení a přikázání podle výše podílů.

Soudy první i druhé instance konstatovaly, že daný pozemek není dělitelný a přikázali jej do výlučného vlastnictví žalobkyně. Rozdělení pozemku mělo podle soudů bránit mj. to, že by žalované mohly nově vzniklé pozemky v uzavřeném areálu letiště užívat pouze v omezeném rozsahu, a dále skutečnost, že by k nově vzniklým pozemkům nebyl zajištěn přístup z veřejné komunikace. Soudy dále dospěly k názoru, že není účelné, aby výsledkem vypořádání spoluvlastnictví byl vznik dalších pozemků v areálu letiště s různým vlastnickým režimem.

Nejvyšší soud však judikoval, že při rozhodování o (ne)dělitelnosti nezastavěného pozemku nelze brát do úvahy jen možnost fyzického užívání nově vzniklých pozemků po jeho rozdělení, nýbrž je třeba zohlednit i jiné možnosti jeho využití, přinášející prospěch, např. nájem či pacht. Rozdělení pozemku tak nelze vyloučit ani v případě, kdy k nově vzniklému pozemku není zajištěn přístup. Za situace, kdy dle zjištění soudů rozdělení pozemku nebrání jeho využití pro letiště, ani by se rozdělením podstatně nesnížila jeho hodnota, je podle Nejvyššího soudu závěr o nedělitelnosti pozemku zjevně nepřiměřený, a rozhodnutí tudíž zrušil a vrátil soudu první instance k dalšímu řízení.

Zdroj: bnt journal

---

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1338/2021