Postižení účasti povinného v (bytovém) družstvu ve vztahu k jinému nakládání s pohledávkou povinného dlužníkem

Tato nová úprava tak umožňuje provést výkon rozhodnutí (exekuci) v řízeních zahájených od 1. 1. 2013[1] postižením jiných majetkových práv povinného - členských práv a povinností v družstvu, přičemž k jejich zpeněžení dojde prodejem po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekučního příkazu) v dražbě.

Netřeba dodávat, že se jedná o podstatnou změnu v této problematice, neboť právní úprava občanského soudního řádu, ve spojení s ustanovením § 231 obchodního zákoníku účinná do 31. 12. 2012 (dále jen „obchodní zákoník“), spojovala s pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností v (bytovém) družstvu a s vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností v (bytovém) družstvu po právní moci usnesení o nařízení exekuce zánik členství povinného v družstvu. Výkonem rozhodnutí (exekucí) mohla být postižena toliko pohledávka povinného z práva na vypořádací podíl člena družstva. Novela obchodního zákoníku účinná od 1. 1. 2013 nadále spojuje zánik členství v (bytovém) družstvu v důsledku postižení členských práv a povinností v (bytovém) družstvu v rámci výkonu rozhodnutí (exekuci), avšak jen za předpokladu, že členská práva a povinnosti nejsou převoditelná, nebo za předpokladu neúspěšné opakované dražby družstevního podílu[2]. V souladu s ustanovením § 230 obchodního zákoníku členská práva a povinnosti v bytovém družstvu převoditelná jsou. V této souvislosti je třeba poznamenat, že znění stanov týkající se zániku členství v družstvu musí být se zákonnou úpravou v souladu a od této se ve stanovách nelze odchýlit, neboť členství v družstvu může zaniknout jen způsobem upraveným v zákoně.[3] Pokud by tedy stanovy družstva upravovaly zánik členství odlišně od zákona, např. ve znění ustanovení § 231 obchodního zákoníku, pak by tyto byly v dané části neplatné pro rozpor se zákonem.

Shrnuto. Na základě shora uvedené novely tedy členství v (bytovém) družstvu právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekučního příkazu) postižením účasti povinného v (bytovém) družstvu nezaniká, nýbrž se stává předmětem dražby. Teprve pokud ani opakovaná dražba nepovede k prodeji, zanikne účast povinného v (bytovém) družstvu a postihována bude pohledávka povinného z práva na jeho vypořádací podíl[4], stejně jako tomu bude v případě, kdy družstevní podíl není převoditelný.[5]

V souladu s ustanovením § 313 o. s. ř. v nařízení výkonu rozhodnutí (exekučním příkazu) soud povinnému zakáže, aby s touto pohledávkou jakkoli nakládal a dlužníkovi povinného zakáže, aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (exekuční příkaz) povinnému jeho pohledávku vyplatil, provedl na ni započtení nebo s ní jinak nakládal. Smyslem tohoto tzv. arrestatoria je zamezit zmaření výkonu rozhodnutí (exekuce) jednáním, které by bylo učiněno po nařízení výkonu rozhodnutí (vydání exekučního příkazu), a to nejen povinným, ale i třetími osobami, včetně dlužníků povinného. Účelem je tedy zachování stavu věcí k datu postižení družstevního podílu tak, aby nejenže byl výkonem rozhodnutí (exekučním příkazem) postižen, ale aby mohl být následně tento způsob výkonu rozhodnutí (exekuce) realizován, a to prodejem družstevního podílu v dražbě.

Na základě výše uvedeného lze dospět k závěru, že přestože není zákaz vyloučit člena družstva mezi zákazy uvedenými v ustanovení § 320aa o. s. ř., bude vyloučení člena družstva spadat k zákazu dlužníku povinného k jinému nakládání s pohledávkou povinného, neboť v důsledku takového jednání družstva fakticky dochází k nakládání s družstevním podílem, jakožto majetkem postiženým výkonem rozhodnutí (exekucí), a to způsobem prováděnou exekuci nepochybně mařícím, přičemž toto jednání však nemůže mít právní účinky na možnost pokračovat ve výkonu rozhodnutí (exekuci) postižením družstevního podílu. Pokud by tedy (bytové) družstvo vyloučilo svého člena (povinného) po tom, co bylo družstvu, jakožto dlužníku povinného, doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuční příkaz postižením členských práv a povinností v družstvu), nemůže mít toto vyloučení právní účinky na možnost pokračovat v exekuci postižením družstevního podílu. Pokud bychom dospěli k opačnému závěru, tzn., že (bytové) družstvo může za této situace svého člena vyloučit, pak by v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) mohlo dojít toliko k postižení vypořádacího podílu, což by zřejmě bylo v rozporu s účelem zákona, resp. s novelou provedenou zákonem č. 396/2012 Sb., neboť účelem novely jistě bylo zajistit oprávněným větší možnost uspokojení v rámci postižení účasti povinného v obchodních společnostech[6] a družstvech a zabránit tak dosud nevyhovujícímu a nefungujícímu stavu, kdy “většina obchodních společností na usnesení vůbec nereaguje a žádný vypořádací podíl nevyplácí. Na oprávněném tak je, aby se svých práv domáhal poddlužnickou žalobou. K dispozici však nemá žádné relevantní informace či nástroje, které by ukazovaly na to, zda k nevyplacení vypořádacího podílu došlo po právu či jaká výše podílu vlastně je.”[7]

---

[1] Viz přechodná ustanovení k zákonu č. 396/2012 Sb.

[2] Tato úprava je shodná s úpravou v zákoně č. 90/2012 Sb.

[3] Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 12. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 791 s.

[4] Viz důvodová zpráva k zákonu č. 396/2012 Sb.

[5] Srov. § 320ab odst. 8 o.s.ř.

[6] “V případě veřejné obchodní společnosti nebo podílu komplementáře v komanditní společnosti se bude společnost nadále rušit ze zákona právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekučního příkazu) a poté se bude postihovat podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl bývalého společníka této společnosti” Viz. důvodová zpráva k zákonu č. 396/2012 Sb., srov. § 320a o.s.ř.

[7] Viz. důvodová zpráva k zákonu č. 396/2012 Sb.