Co dělat, když se nájemce nechce vystěhovat z bytu?
Řešit situaci, kdy nájemce odmítá opustit váš byt, je vždy obtížné. Frank Bold Advokáti proto přináší několik tipů, které můžete využít.
Kdy zaniká oprávnění nájemce byt užívat?
Nájem končí uplynutím doby, na kterou byla sjednána nájemní smlouva na dobu určitou, nebo uplynutím výpovědní doby po výpovědi nájemní smlouvy. Výjimku tvoří tzv. konkludentní nájem. Jde o případ, kdy nájemce byt užívá tři měsíce po dni, kdy měl nájem ukončit a pronajímatel ho písemně nevyzve k opuštění bytu. Proto je nájem prodloužen na stejnou dobu jako dříve.
Při skončení nájmu však musí nájemce prostory opustit a odevzdat je majiteli. To splní, obdržíte-li coby pronajímatel klíče a nic vám nebrání v užívání bytu. Stává se však, že nájemce byt nepředá a byt buď dál neoprávněně užívá, nebo v něm má věci. Potom se nájemce dostává do prodlení.
Okamžitá výpověď nájmu
Pronajímatel může vypovědět nájem bez výpovědní doby, pokud nájemce poruší některou ze svých povinností zvlášť závažně. Mezi zvlášť závažné porušení povinností nájemce patří:
- nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců
- závažné poškozování bytu
- neoprávněné užívání bytu jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno
V případě neplacení nájemného musí jít o situaci trvající nejméně tři měsíce - ty přitom nemusí jít za sebou. Jde o částku odpovídající výši plateb na nájemném a na náklady na služby za tři měsíce.
Jak legálně postupovat v případě, že se nájemce nechce vystěhovat?
Ani pokud se musí nájemce vystěhovat, nemůže pronajímatel z bytu vystěhovat jeho věci nebo vyměnit zámek. Pokud by to udělal, hrozí pronajímateli trestní stíhání a odnětí svobody až na dva roky pro neoprávněné vniknutí do obydlí jiného a tedy porušení domovní svobody. Nájemník naopak svým setrváním v bytě po skončení platné nájemní smlouvy trestný čin nespáchá. O jeho vystěhování musí rozhodnout soud.
V závislosti na charakteru nesplněné povinnosti se může pronajímatel u příslušného soudu domáhat vyklizení nemovitosti žalobou. Tu lze podat i pokud nejde o vyklizení nemovitosti, ale o její předání pronajímateli. Až po získání pravomocného rozhodnutí soudu o povinnosti nájemce vyklidit byt je možné předat záležitost exekutorům. Ti stanoví lhůtu k vyklizení a teprve pokud se tak nestane, vyklidí ji sami.
Kvůli prodlevě s vystěhováním uchází pronajímateli nájemné. Zákon proto za něj stanovuje náhradu ve výši nájemného. Pronajímatel na něj má právo až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.
Co když nájemce nechá v bytě své věci?
Pokud zjistíte po vstupu do již opuštěného bytu, že v něm má nájemce stále své věci, je nutné počkat, až si je nájemce převezme. Pokud se tak nestane a pokud nájemci poskytnete přiměřenou lhůtu k jejich převzetí, můžete s těmito věcmi naložit dle svého uvážení a například je prodat.
Pokud byste je zlikvidovali bez předchozího upozornění nájemce, můžete být za tuto škodu odpovědní. K tomuto kroku proto sáhněte jen pokud jsou věci očividně znehodnocené nebo nepoužitelné a je zjevné, že nájemce je už nechce. Vždy však doporučujeme jejich stav řádně zdokumentovat, například prostřednictvím pořízení fotografií, a nájemce k převzetí věcí vyzvat.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



