Co dělat, když se nájemce nechce vystěhovat z bytu?
Řešit situaci, kdy nájemce odmítá opustit váš byt, je vždy obtížné. Frank Bold Advokáti proto přináší několik tipů, které můžete využít.
Kdy zaniká oprávnění nájemce byt užívat?
Nájem končí uplynutím doby, na kterou byla sjednána nájemní smlouva na dobu určitou, nebo uplynutím výpovědní doby po výpovědi nájemní smlouvy. Výjimku tvoří tzv. konkludentní nájem. Jde o případ, kdy nájemce byt užívá tři měsíce po dni, kdy měl nájem ukončit a pronajímatel ho písemně nevyzve k opuštění bytu. Proto je nájem prodloužen na stejnou dobu jako dříve.
Při skončení nájmu však musí nájemce prostory opustit a odevzdat je majiteli. To splní, obdržíte-li coby pronajímatel klíče a nic vám nebrání v užívání bytu. Stává se však, že nájemce byt nepředá a byt buď dál neoprávněně užívá, nebo v něm má věci. Potom se nájemce dostává do prodlení.
Okamžitá výpověď nájmu
Pronajímatel může vypovědět nájem bez výpovědní doby, pokud nájemce poruší některou ze svých povinností zvlášť závažně. Mezi zvlášť závažné porušení povinností nájemce patří:
- nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců
- závažné poškozování bytu
- neoprávněné užívání bytu jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno
V případě neplacení nájemného musí jít o situaci trvající nejméně tři měsíce - ty přitom nemusí jít za sebou. Jde o částku odpovídající výši plateb na nájemném a na náklady na služby za tři měsíce.
Jak legálně postupovat v případě, že se nájemce nechce vystěhovat?
Ani pokud se musí nájemce vystěhovat, nemůže pronajímatel z bytu vystěhovat jeho věci nebo vyměnit zámek. Pokud by to udělal, hrozí pronajímateli trestní stíhání a odnětí svobody až na dva roky pro neoprávněné vniknutí do obydlí jiného a tedy porušení domovní svobody. Nájemník naopak svým setrváním v bytě po skončení platné nájemní smlouvy trestný čin nespáchá. O jeho vystěhování musí rozhodnout soud.
V závislosti na charakteru nesplněné povinnosti se může pronajímatel u příslušného soudu domáhat vyklizení nemovitosti žalobou. Tu lze podat i pokud nejde o vyklizení nemovitosti, ale o její předání pronajímateli. Až po získání pravomocného rozhodnutí soudu o povinnosti nájemce vyklidit byt je možné předat záležitost exekutorům. Ti stanoví lhůtu k vyklizení a teprve pokud se tak nestane, vyklidí ji sami.
Kvůli prodlevě s vystěhováním uchází pronajímateli nájemné. Zákon proto za něj stanovuje náhradu ve výši nájemného. Pronajímatel na něj má právo až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.
Co když nájemce nechá v bytě své věci?
Pokud zjistíte po vstupu do již opuštěného bytu, že v něm má nájemce stále své věci, je nutné počkat, až si je nájemce převezme. Pokud se tak nestane a pokud nájemci poskytnete přiměřenou lhůtu k jejich převzetí, můžete s těmito věcmi naložit dle svého uvážení a například je prodat.
Pokud byste je zlikvidovali bez předchozího upozornění nájemce, můžete být za tuto škodu odpovědní. K tomuto kroku proto sáhněte jen pokud jsou věci očividně znehodnocené nebo nepoužitelné a je zjevné, že nájemce je už nechce. Vždy však doporučujeme jejich stav řádně zdokumentovat, například prostřednictvím pořízení fotografií, a nájemce k převzetí věcí vyzvat.
Další články
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.



