Když se cesty změní v kluziště: na co máte nárok při pádu na chodníku?
Tající sníh, lehký déšť a teploty, které ještě minimálně v noci padají pod nulu, vytváří ideální podmínky pro vznik ledovky. Za schůdný stav komunikací oficiálně odpovídají obce.
Pokud člověk na nedostatečně ošetřeném chodníku upadne a zraní se, má nárok na kompenzaci, připomíná společnost Vindicia, která se na odškodnění specializuje. Případy se sice táhnou a jsou často složité, průměrná vymožená částka je ale už 498 750 korun.
Jakkoliv se o stav chodníků oficiálně starají obce, v praxi je situace složitější. Do celého procesu vstupují různé dohody a smluvní vztahy, takže nakonec mohou být zodpovědné například technické služby. Dopátrat se toho, kdo měl komunikaci správně ošetřit a z jehož pojistky se tak odškodnění vyplatí, občas připomíná spíše práci pro detektivy. Roli hraje kromě studia smluv třeba i zpětné dohledávání předpovědi počasí na den, kdy k úrazu došlo. Právě kvůli tomu, že je pátrání po okolnostech pádu a odpovědnosti za údržbu obtížné, trvá řešení neobvykle dlouho. „Asi u dvou třetin kauz se vše táhne déle než rok, zato si ale lidé jako kompenzaci odnesou v průměru téměř půl milionu korun,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.
Ještě vyšší částku, více než milion korun, získala například žena, která upadla před panelákovým domem v místě bydliště a najít tak stranu, vůči níž by byl nárok na odškodnění uplatněn, se ukázalo jako velká komplikace. Nakonec Vindicia zjistila, že o místo měly pečovat technické služby a případ skončil u soudu, který trval déle než tři roky. I díky svědectví záchranářů, kteří potvrdili, že bylo místo zledovatělé a neposypané, získala poškozená 200 tisíc bolestné a milion korun za ztížení společenského uplatnění.
Lidé by si měli vše nafotit
Pokud si při pádu na chodníku někdo ublíží, asi poslední, na co myslí, je mobilní telefon. Přesto právě ten může být zásadním důkazem, který pomůže odškodnění získat. Je totiž třeba okamžitě zdokumentovat, jaký byl stav chodníku ve chvíli, kdy k problému došlo. Vyplatí se i získat výpověď svědka, který potvrdí, že od rána cesta klouže a ještě v poledne nebyla ani posypaná. Zpětně se totiž stav chodníku prokazuje hůře – v době, kdy je člověk ošetřován v nemocnici, už může být ledovka ošetřena štěrkem či solením.
Důležité je správné obutí, ale i opatrnost
Při sporech o odškodnění se apeluje na zdravý rozum. „Je jasné, že pokud je venku sněhová pokrývka a teploty padají pod nulu, není zrovna rozumné vyrazit ven v hladkých keckách. A to ani kdyby šel člověk jen vyhodit odpadky. Případný pád a zranění jsou v takovém případě přičteny jeho nerozumnému chování a člověk mnoho nevymůže,“ varuje Beck. A svou roli hrají i předpovědi počasí. Jestliže meteorologové a následně obecní rozhlas varují před tvorbou ledovky, měli by se lidé chovat obezřetně. To ale neznamená, že v takovém případě padá nárok na odškodnění. Výstraha před náledím je totiž samozřejmě i signál pro obce či městské služby, že mají dostatečně ošetřit všechny cesty.
Pomůže obcím trik s cedulí?
Řada obcí se uchyluje k tomu, že i na běžně používané chodníky a silnice umisťuje ceduli s informací, že se v zimním období cesta neudržuje. Pomůže jim to ale v případě, že se někdo na chodníku zraní a bude se pídit po odškodnění? Podle Vindicia ano. „Jestliže obec použije podobné značení, popřípadě vyhlásí případ kalamity, odškodnění pro poraněné je téměř nedostupné,“ uvádí Beck.
Další články
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.



