Ustanovení § 700 NOZ, k rodinnému závodu
Od 1.1.2014 nabyl účinnosti tak velmi diskutovaný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy tzv. nový občanský zákoník, dále také „NOZ“, který znamená možná větší změnu v civilním právu, než tomu bylo v právních úpravách po roce 1990. O jeho nedokonalostech a mnohdy i chybách, stejně jako navazujících předpisů, již bylo uvedeno dosti. Zbytečně.
Stejně jako byly ignorovány snahy o odložení jeho účinnosti. Snahy, které pocházely z řad právních odborníků, včetně soudcovské unie a advokátní a notářské komory. Není samozřejmě tajemstvím, že se již od počátku jeho účinnosti připravuje jeho rozsáhlá novelizace, což bohužel potvrzuje ty nejčernější obavy a vzbuzuje otázku případné odpovědnosti zákonodárců občanům tohoto státu za způsobené škody prostřednictvím podobných právních experimentů.
Při tvorbě nového občanského zákoníku jeho autoři vycházeli nejen z bývalého rakouského kodexu, a to bohužel včetně jeho anachronistických částí, ale i z právní úpravy jiných států. Z jaké právní úpravy vycházeli autoři NOZ při předkládání ustanovení § 700 a následujících NOZ není zřejmé. Údajně se má jednat o italskou právní úpravu, avšak dle názoru autora tohoto článku se tato úprava spíše jeví jako myšlenka navazující na utopické komunisty, v praxi možná ztvárněná izraelskými kibucy.
Z ustanovení NOZ ohledně rodinného závodu vyplývá, že za rodinný závod se považuje takový závod, kde musí být splněny následující podmínky:
- musí zde pracovat manželé nebo alespoň s 1 z manželů jejich příbuzní, a to až do 3. stupně nebo osoby s nimi sešvagřené do 2. stupně a který musí být ve vlastnictví některé z těchto osob
Za členy rodinného závodu se pak považují ti, kteří mají trvale pracovat pro rodinu nebo rodinný závod!
Zákon dále vyžaduje ke vzniku fikce rodinného závodu a účastenství na něm absenci smlouvy upravující takové pracovní vztahy, kdy jsou demonstrativně vyjmenovány společenská smlouva včetně zakladatelského právního jednání o založení obchodní společnosti nebo družstva, smlouva o tichém společenství nebo smlouva upravující pracovní poměr.
Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že zákonodárce měl až dojemnou starost o potřebu upravit vztahy mezi osobami z vyjmenovaných příbuzenských poměrů, které nejsou smluvně upraveny, a v takovém případě, na rozdíl od bývalé právní úpravy, nebude v případě potřeby zkoumán skutečný právní vztah mezi takovými osobami, ale je předložena a taxativně státem nařízena právní fikce účastenství na rodinném závodu!
Z ustanovení § 701 NOZ pak vyplývá, že členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce, s tím, že tohoto práva se může vzdát pouze osoba plně svéprávná osobním prohlášením, které musí mít formu veřejné listiny.
Z ustanovení § 702 NOZ pak vyplývá, že rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu nebo jeho přírůstků i rozhodnutí týkající se záležitosti mimo obvyklé hospodaření, a to včetně změn základních zásad závodního provozu nebo jeho zastavení se přijímají většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu.
Z uvedeného vyplývá, že o tak podstatných věcech, jako je zejména použití zisku a dalších případných přírůstků, rozhodují všichni členové rodinného závodu, ovšem nyní již bez poměru svého uplatnění, zejména však vlastnictví takového rodinného závodu!
Jako další lze uvést pikantní ustanovení § 704 odst. 2 NOZ, kdy je zřízeno předkupní právo pro člena rodinného závodu v případě, že má být tento zcizen nebo má být zcizen spoluvlastnický podíl na rodinném závodu anebo že má být dokonce zcizena věc, která má podle své povahy a dosavadního určení provozu rodinného závodu trvale sloužit! Zákonodárce zde dokonce činí výjimku z předkupního práva, pokud by bylo ujednáno něco jiného.
Něco neuvěřitelného. Z nuly se konstruuje pro existenci příbuzenství a práce bez smlouvy fikce účastenství na rodinném závodu, ze kterého vzniká předkupní právo, a to i na jeho spoluvlastnické podíly, a to jakémukoliv takovému jeho účastníku, bez ohledu na jeho přínos a zákonodárce je tak vstřícný, že umožňuje ujednat něco jiného, což je ale hluboce nepravděpodobné, když tento stav nenastává ze smlouvy, ale zákonnou fikcí! Znamenalo by to tedy, že dodatečně může účastník rodinného závodu být tak laskav a předkupního práva se vzdát. No ještě, že tak.
Ustanovení § 705 NOZ pak upravuje zánik účastenství na provozu rodinného závodu, a to buď zcizením nebo tím, že jeho člen přestane vykonávat práci pro rodinu anebo se změní právní důvod, ze kterého pokračuje ve výkonu práce v rodinném závodu.
Ze shora uvedené právní úpravy tedy vyplývá následující příklad. Pokud v nejmenovaném městečku provozují manželé obchod se smíšeným zbožím, ve kterém jim pomáhají jejich dva příbuzní, například ve skladu či úklidem, a to i poměrně krátkou dobu v opakovaných intervalech, a je-li příbuzenství dostatečné pro shora uvedenou dikci, vytváří stát konstrukci tzv. rodinného závodu a účastenství v něm. Zákon neříká, jak dlouho zde musí pracovat, jakou práci mají vykonávat, kdo práci rozděluje, a mnoho dalších důležitých informací pro podnikání nezbytných. Zákon říká, že účastníci rodinného závodu mají předkupní právo, kterého se dokonce mohou sami vzdát, a mají právo rozhodovat o přírůstcích rodinného závodu rovným hlasem jako naši dva majitelé smíšeného zboží, kteří jsou vybaveni živnostenským oprávněním, které se autorům NOZ ještě nepodařilo zrušit. Vágnost a zneužitelnost takto důležité právní úpravy je více než zřejmá. Stejně tak jako nesrozumitelnost ukončení účastenství v něm. Nad rámec uvedeného, nechtěje podezřívat veškeré příbuzné, kteří by v době svého volna šli nezištně pomoct svému příbuznému do provozovny, lze uvést, že v případě udání takových osob, a to bez jejich vědomí, o tom, že jim vzniklo nějaké účastenství v rodinném závodu, např. na úřad práce, byli-li by tam hlášeni jako nezaměstnaní, by vedlo k zániku jejich práva na dávky, neboť mají přece nárok na účastenství rodinného závodu a hlasování o jeho přírůstcích!
Je poněkud trapné připomínat zákonodárcům, že hlavním smyslem právní úpravy by měla být její společenská potřebnost, srozumitelnost a souhlas většiny obyvatel. O tom, že předmětná ustanovení o rodinném závodu ve smyslu § 700 a násl. NOZ tyto podmínky splňují, lze naopak většinově s úspěchem pochybovat.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




