Je smluvní retroaktivita přípustná a za jakých podmínek?
Je všeobecně známá věc, že existuje ústavně-právní princip zákazu zpětné účinnosti neboli zákazu tzv. retroaktivity, který se vztahuje k právním normám – tedy k zákonům a jiným právním předpisům přijatým v legislativním procesu. Jak je to ovšem s přípustností smluvní retroaktivity?
U zákonné retroaktivity je odpověď jasná. Tato je na základě ústavních principů bez dalšího zakázána, což není možné jakýmkoliv způsobem zvrátit nebo změnit. U smluvní retroaktivity je však situace poněkud odlišná – smlouvy totiž nepůsobí „erga omnes“, tedy vůči všem, jak to u právních norem a předpisů bývá, nýbrž pouze „inter partes“, tedy jen mezi smluvními stranami. Pokud si tedy smluvní strany na základě své svobodné vůle souhlasně přejí, aby je určitá smlouva zavazovala se zpětnou účinností, tak si to za určitých okolností mohou ujednat a takovéto ujednání bude platné. Smluvní retroaktivitu proto na rozdíl od té zákonné nelze jednoznačně vyloučit. Spíše naopak, lze ji považovat obecně za přípustnou, pokud jsou k tomu splněny všechny potřebné podmínky.
Podmínky přípustnosti smluvní retroaktivity dle soudní judikatury
Jak dovodila soudní judikatura Nejvyššího soudu, smluvní retroaktivita je v závazkových vztazích přípustná zejména proto, že reflektuje princip autonomie vůle smluvních stran. Smluvní retroaktivita je pouze omezena do té míry, do které není v rozporu s kogentními ustanoveními zákona. Podmínky přípustnosti smluvní retroaktivity specifikoval Nejvyšší soud České republiky například ve svém rozsudku ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3033/2005, v němž dospěl k závěru, že „ústavněprávní princip zákazu zpětné účinnosti zavazuje zákonodárce v legislativním procesu. Smluvní retroaktivita je však v oblasti občanského práva nejen známá, ale i přípustná. Jde o důsledek plynoucí ze zásadní smluvní autonomie. Je totiž na účastnících smlouvy, aby posoudili a rozhodli, od kterého okamžiku založí účinnost smlouvy. Tak je tomu typicky v případech, kdy smlouva podle výslovného a nepochybného projevu vůle účastníků má vstoupit do účinnosti po datu uzavření smlouvy. Nelze však vyloučit, aby účastníci založili účinnost smlouvy přede dnem jejího uzavření. Uvedený postup je přípustný tehdy, nestanoví-li zákon jako podmínku vzniku a účinnosti další okolnost (tak typicky souhlas určitého orgánu, který nutně musí přistupovat k smluvnímu projevu účastníků).“
Uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu tak staví na jisto, že založit zpětnou účinnost smlouvy je obecně přípustné, pokud se tak její účastníci výslovně dohodnou. Je to však možné pouze za předpokladu, že zákon nestanoví jako podmínku pro vznik, platnost nebo účinnost určitého právního jednání další okolnost – jako třeba zmíněný souhlas určitého orgánu. V takovém případě samozřejmě smluvní retroaktivita přípustná nebude, jelikož by to bylo v rozporu se zákonem.
(Ne)přípustnost smluvní retroaktivity v praxi
Jako názorný příklad nepřípustnosti smluvní retroaktivity lze uvést povinnost získání souhlasu valné hromady s převodem podílu ve společnosti s ručením omezeným na třetí osobu ve smyslu ustanovení § 208 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích, v platném znění. Samozřejmě za předpokladu, že takovýto souhlas valné hromady je v souladu se zákonem k převodu podílu vyžadován a uvedené pravidlo není vyloučeno či modifikováno společenskou smlouvou společnosti. Podle zmíněného ustanovení zákona o obchodních korporacích, neurčí-li společenská smlouva společnosti jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady, přičemž v takovém případě smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen.
Založení zpětné účinnosti smlouvy o převodu podílu tak v uvedeném případě nebude jednoduše možné, jelikož by se to příčilo zákonnému požadavku udělení souhlasu s převodem valnou hromadou společnosti, který je pro účinnost smlouvy o převodu podílu nepostradatelný. Obdobně by se postupovalo také například u vybraných veřejnoprávních smluv, k jejichž uzavření se vyžaduje souhlas správního orgánu, bez něhož nelze smlouvu platně uzavřít. Pokud by se však mělo jednat o zcela běžnou smlouvu uzavíranou v běžném obchodním styku, k jejímuž uzavření není zákonem vyžadován souhlas žádného orgánu ani není zákonem stanovena žádná jiná podmínka k platnému uzavření takovéto smlouvy, pak bude možné založit její retroaktivní působnost (zpětnou účinnost) bez dalšího, pokud si to účastníci smlouvy samozřejmě ujednají. Typicky se bude jednat o běžné kupní smlouvy, smlouvy o dílo, nájemní smlouvy atp.
Závěr
Smluvní retroaktivita může být v praxi vcelku praktickým institutem, kterým lze překonat řadu překážek a nastavit smluvní vztah tak, aby co nejlépe odpovídal vůli stran. Je ovšem třeba si při jeho eventuálním využití dát dobrý pozor na to, aby nedošlo k porušení podmínek přípustnosti smluvní retroaktivity a uzavřená smlouva se tak nestala neplatnou.
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
