Jak přihlásit národní ochrannou známku a jaký je její reálný přínos
Přihlašování ochranných známek, jakož i vymezení toho, co vše může tvořit ochrannou známku a jaká právní ochrana jejímu vlastníku náleží, upravuje zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v platném znění (dále jen „zákon o ochranných známkách“). Samotný proces přihlášení ochranné známky je z administrativního hlediska relativně nenáročný, stejně jako poplatek za přihlášku ochranné známky, který není nikterak nepřiměřený výhodám, jež jsou se zápisem ochranné známky nerozlučně spjaty.
Samotný proces přihlášení ochranné známky je z administrativního hlediska relativně nenáročný, stejně jako poplatek za přihlášku ochranné známky, který není nikterak nepřiměřený výhodám, jež jsou se zápisem ochranné známky nerozlučně spjaty. Přínos a ochrana, kterou může registrovaná ochranná známka svému vlastníku po dobu platnosti registrace poskytnout, proto bezesporu vyvažuje administrativu a náklady spojené s podáním přihlášky.
Co vše může tvořit ochrannou známku a jaké jsou její hlavní výhody pro podnikatele
Jako ochrannou známku si lze dnes zaregistrovat už téměř jakékoliv označení, pokud bude způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby a bude schopné být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek takovým způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožní jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. Ochrannou známku mohou tvořit například slova (vč. osobních jmen), barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo dokonce i zvuky. Do rejstříku ochranných známek je už dnes možné vedle klasických slovních (tvořených výlučně slovy nebo písmeny) či obrazových (tvořených zpravidla obrazovými prvky nebo kombinací slovních a obrazových prvků) ochranných známek, zapsat i tak zvané netradiční ochranné známky, jako jsou prostorové, pohybové, zvukové, či dokonce multimediální ochranné známky, které náš právní řád ještě donedávna vůbec neznal.
Pohybové ochranné známky bývají zpravidla vyjádřeny předložením video nahrávky nebo řady statických obrazů v určitém pořadí znázorňujících pohyb. Multimediální ochranné známky budou většinou tvořené kombinací obrazu a zvuku a vyjádřené například ve formě audiovizuální nahrávky. Zvuková ochranná známka bude naopak sestávat pouze z určitého zvuku nebo z kombinace zvuků a bude vyjádřena formou audio nahrávky, eventuálně zachycením zvuku ve formě notového zápisu. Vedle toho prostorová ochranná známka bude zase vyjádřena trojrozměrným tvarem (jako třeba nádobou či obalem). Možností, které zákon o ochranných známkách v tomto směru poskytuje, je tedy mnoho a jako ochrannou známku si lze již zaregistrovat i velice různorodá a kreativní označení.
Hlavním přínosem registrované ochranné známky je zisk účinné ochrany před konkurencí, která může mít například při výrazném tržním úspěchu podnikatelského subjektu tendenci začít parazitovat na jeho pověsti, napodobovat barvy, názvy či všeobecný design jeho produktů, log, obchodních značek či jiných aspektů, které mohou navodit mylný dojem, že jde o výrobky či služby určitým způsobem propojené. Při registraci ochranné známky k určitému označení však vzniká jejímu vlastníku výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. S tímto právem je nerozlučně spjato i právo vlastníka ochranné známky zabránit jiným subjektům v užívání takových označení v rámci obchodního styku, která jsou shodná nebo podobná se zapsanou ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, jež jsou shodné s těmi, pro něž je ochranná známka zapsána. To se týká i případného umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly, užívání označení v obchodních listinách a v reklamě, dovozu nebo vývozu výrobků pod tímto označením apod.
Proces přihlašování ochranné známky
Proces registrace od podání přihlášky ochranné známky až do případného zápisu trvá zpravidla několik měsíců, pokud se v průběhu registrace nenaskytne nějaký problém. Jen samotná lhůta k podání námitek proti zápisu ochranné známky totiž trvá 3 měsíce, přičemž pokud dojde k podání námitek proti přihlášce ochranné známky, dá se očekávat, že se tím celý proces výrazně prodlouží. Za účelem vyloučení možného zásahu do práv vlastníků starších ochranných známek, jenž může vyústit právě v zahájení námitkového řízení, se vždy doporučuje provést rešerši obdobných registrovaných označení před podáním nové přihlášky ochranné známky, která může přihlašovateli ušetřit mnoho času i peněz.
Samotný proces podání přihlášky k registraci ochranné známky je již relativně jednoduchý. Přihláška ochranné známky se podává k Úřadu průmyslového vlastnictví na předepsaném formuláři a poplatek za její registraci (zahrnující možnost zápisu až do tří tříd výrobků nebo služeb) začíná na 5.000,- Kč. Přihlášku k zápisu ochranné známky do rejstříku ochranných známek může podat jak právnická, tak i fyzická osoba a přihlašovatel má současně právo přednosti před každým, kdo podá přihlášku shodné nebo zaměnitelné ochranné známky pro výrobky nebo služby téhož druhu později. Po zápisu do rejstříku platí ochranná známka po dobu deseti let, a to ode dne podání přihlášky, přičemž zápis ochranné známky je možné na žádost vlastníka následně obnovit, a to vždy na dalších deset let.
Závěr
Ochranná známka poskytuje svému vlastníku účinnou ochranu proti jakémukoliv napodobování nebo kopírování obchodních značek, grafických vyobrazení, log či jiných označení užívaných v obchodním styku. Této ochrany se lze samozřejmě domáhat i soudní cestou, včetně případného uložení zákazu užívání shodného či zaměnitelného označení, uložení povinnosti nahradit vzniklou škodu apod.
Další články
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
