Evropský jednotný patent vstoupí v platnost 1. 6. 2023
Evropský jednotný patent vstoupí v platnost 1. 6. 2023. Ve stejný okamžik zahájí svou činnost také Jednotný patentový soud.
Dne 17. 2. 2023 uložila německá spolková vláda u Rady Evropské unie ratifikační listinu Dohody o Jednotném patentovém soudu (UPC). Tím byl završen nezbytný ratifikační postup. Dohoda tak vstoupí v platnost 1. 6. 2023.
Ke stejnému datu zahájí svou činnost také jednotný patentový soud, který bude příslušný k projednání všech žalob pro porušení nebo zrušení jednotných patentů.
O jednotný patent lze požádat pro všechny evropské patenty udělené k 1. 6. 2023 nebo později. Jedná se o evropský patent s jednotným účinkem ve všech členských státech, které se zúčastní jednotného patentového systému (pozor: ne ve všech členských státech Evropské unie!).
V současné době se jednotného patentového systému účastní těchto 17 členských států: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko.
Očekává se, že Česká republika, Irsko, Kypr, Maďarsko Řecko, Rumunsko a Slovensko, které Dohodu podepsaly, ale dosud neratifikovaly, se v budoucnu připojí, čímž se celkový počet členských států účastnících se systému zvýší na 24.
Španělsko, Polsko a Chorvatsko, stejně jako Velká Británie, se podle současného stavu nového systému účastnit nebudou.
Žádost o jednotnou patentovou ochranu v zúčastněných členských státech musí být podána do jednoho měsíce po zveřejnění oznámení o udělení předmětného evropského patentu.
Územní rozsah jednotného patentu zůstává po celou dobu jeho platnosti nezměněn, a to i v případě, že po jeho registraci ratifikují Dohodu o jednotném patentovém soudu další členské státy. Územní působnost jednotných patentů se proto nerozšiřuje na další členské státy, které ratifikují Dohody o jednotném patentovém soudu po registraci jednotného účinku předmětného patentu.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



