Evropský jednotný patent vstoupí v platnost 1. 6. 2023
Evropský jednotný patent vstoupí v platnost 1. 6. 2023. Ve stejný okamžik zahájí svou činnost také Jednotný patentový soud.
Dne 17. 2. 2023 uložila německá spolková vláda u Rady Evropské unie ratifikační listinu Dohody o Jednotném patentovém soudu (UPC). Tím byl završen nezbytný ratifikační postup. Dohoda tak vstoupí v platnost 1. 6. 2023.
Ke stejnému datu zahájí svou činnost také jednotný patentový soud, který bude příslušný k projednání všech žalob pro porušení nebo zrušení jednotných patentů.
O jednotný patent lze požádat pro všechny evropské patenty udělené k 1. 6. 2023 nebo později. Jedná se o evropský patent s jednotným účinkem ve všech členských státech, které se zúčastní jednotného patentového systému (pozor: ne ve všech členských státech Evropské unie!).
V současné době se jednotného patentového systému účastní těchto 17 členských států: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko a Švédsko.
Očekává se, že Česká republika, Irsko, Kypr, Maďarsko Řecko, Rumunsko a Slovensko, které Dohodu podepsaly, ale dosud neratifikovaly, se v budoucnu připojí, čímž se celkový počet členských států účastnících se systému zvýší na 24.
Španělsko, Polsko a Chorvatsko, stejně jako Velká Británie, se podle současného stavu nového systému účastnit nebudou.
Žádost o jednotnou patentovou ochranu v zúčastněných členských státech musí být podána do jednoho měsíce po zveřejnění oznámení o udělení předmětného evropského patentu.
Územní rozsah jednotného patentu zůstává po celou dobu jeho platnosti nezměněn, a to i v případě, že po jeho registraci ratifikují Dohodu o jednotném patentovém soudu další členské státy. Územní působnost jednotných patentů se proto nerozšiřuje na další členské státy, které ratifikují Dohody o jednotném patentovém soudu po registraci jednotného účinku předmětného patentu.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




