Co je to smluvní pokuta a jak ji použít
Uzavíráte spotřebitelské smlouvy jako na běžícím pásu? Rádi byste se pojistili před jejich možným porušením? Řešením pro vás může být použití smluvních pokut. Jak fungují a co musí splňovat, se dozvíte v dnešním článku.
Co je smluvní pokuta a k čemu slouží?
Nejlepší zárukou splnění povinnosti je motivace ji plnit. Přesně takovou zárukou je smluvní pokuta. Jejím úkolem je totiž motivovat dlužníka ke splnění konkrétní povinnosti vůči věřiteli. V případě, že dlužník povinnost nesplní, může po něm věřitel požadovat sjednané peněžní nebo jiné plnění (sankci). Tedy smluvní pokutu. Výhodou je, že zaplacením smluvní pokuty neodpadá původní povinnost dlužníka plnit. Z toho důvodu se smluvní pokuta označuje jako tzv. utvrzovací institut.
Pojďme si to ukázat na příkladu:
Zákazník si objedná skrze e-shop mobilní telefon. Za tento telefon je povinen zaplatit kupní cenu. Obchodník má ale špatné zkušenosti z opožděnými platbami, kterým by rád předešel. Z toho důvodu se rozhodne do smlouvy přidat ustanovení o smluvní pokutě, které naváže na včasné zaplacení kupní ceny. Pokud zákazník cenu za mobilní telefon neuhradí v termínu dle smlouvy, pak by mohl obchodník požadovat sjednanou smluvní pokutu za porušení zákazníkovy povinnosti. Po zaplacení smluvní pokuty ale dál trvá zákazníkova povinnost zaplatit kupní cenu za mobilní telefon
Co musí smluvní pokuta vždy splňovat?
Smluvní pokuta má určitá pravidla, která je třeba vždy dodržet.
- Smluvní pokuta musí být navázána na porušení konkrétní povinnosti ze smlouvy.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
