Novela nařízení Brusel I
Od 10. ledna 2015 se aplikují nová pravidla ohledně příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.
Přepracované nařízení EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zjednodušilo proces uznávání a výkonu soudních rozhodnutí členského státu v ostatních členských zemích. Byla odstraněna zejména potřeba prohlášení vykonatelnosti u soudu členského státu, v němž je výkon navrhován. K výkonu soudního rozhodnutí bude nyní stačit, aby věřitel ve vykonávacím řízení předložil rozsudek společně s osvědčením na standardním formuláři: vzor.
Vedle toho se přepracované nařízení snaží eliminovat riziko tzv. “torpédových žalob”, jejichž podstatou je „preventivní“ podání žaloby dlužníkem ve státě, který je známý pro zdlouhavost soudního řízení, popř. který je k řízení zcela nepříslušný, avšak rozhodnutí o této skutečnosti vydá v řádu měsíců či let. Podal-li následně věřitel žalobu u soudu v jiném členském státě, musel podle předchozího nařízení druhý soud přerušit řízení, dokud první soud neurčil otázku příslušnosti, a to i v případě, že druhý soud byl dle dohody stran výlučně příslušný. Dlužníci tak uvedené pravidlo využívali k taktickému oddalování rozhodnutí ve věci samé.
Podle nového nařízení nebude takový postup možný v případě, že se strany dohodly na výlučné příslušnosti soudu některého členského státu. Tento soud bude mít pravomoc věc rozhodnout bez ohledu na to, zda již bylo zahájeno řízení v jiném (nepříslušnem) členském státě. To bude mít za následek, že soud členského státu, u kterého strana dlužníka již zahájila soudní řízení, bude nyní povinen zastavit toto řízení.
Krom toho přepracované nařízení nově umožňuje spotřebiteli žalovat vždy v členském státě, ve kterém má svůj pobyt, a to i když žalovaná strana nemá sídlo v jiném členském státě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




