Novela nařízení Brusel I
Od 10. ledna 2015 se aplikují nová pravidla ohledně příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.
Přepracované nařízení EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zjednodušilo proces uznávání a výkonu soudních rozhodnutí členského státu v ostatních členských zemích. Byla odstraněna zejména potřeba prohlášení vykonatelnosti u soudu členského státu, v němž je výkon navrhován. K výkonu soudního rozhodnutí bude nyní stačit, aby věřitel ve vykonávacím řízení předložil rozsudek společně s osvědčením na standardním formuláři: vzor.
Vedle toho se přepracované nařízení snaží eliminovat riziko tzv. “torpédových žalob”, jejichž podstatou je „preventivní“ podání žaloby dlužníkem ve státě, který je známý pro zdlouhavost soudního řízení, popř. který je k řízení zcela nepříslušný, avšak rozhodnutí o této skutečnosti vydá v řádu měsíců či let. Podal-li následně věřitel žalobu u soudu v jiném členském státě, musel podle předchozího nařízení druhý soud přerušit řízení, dokud první soud neurčil otázku příslušnosti, a to i v případě, že druhý soud byl dle dohody stran výlučně příslušný. Dlužníci tak uvedené pravidlo využívali k taktickému oddalování rozhodnutí ve věci samé.
Podle nového nařízení nebude takový postup možný v případě, že se strany dohodly na výlučné příslušnosti soudu některého členského státu. Tento soud bude mít pravomoc věc rozhodnout bez ohledu na to, zda již bylo zahájeno řízení v jiném (nepříslušnem) členském státě. To bude mít za následek, že soud členského státu, u kterého strana dlužníka již zahájila soudní řízení, bude nyní povinen zastavit toto řízení.
Krom toho přepracované nařízení nově umožňuje spotřebiteli žalovat vždy v členském státě, ve kterém má svůj pobyt, a to i když žalovaná strana nemá sídlo v jiném členském státě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
