Novela nařízení Brusel I
Od 10. ledna 2015 se aplikují nová pravidla ohledně příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.
Přepracované nařízení EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zjednodušilo proces uznávání a výkonu soudních rozhodnutí členského státu v ostatních členských zemích. Byla odstraněna zejména potřeba prohlášení vykonatelnosti u soudu členského státu, v němž je výkon navrhován. K výkonu soudního rozhodnutí bude nyní stačit, aby věřitel ve vykonávacím řízení předložil rozsudek společně s osvědčením na standardním formuláři: vzor.
Vedle toho se přepracované nařízení snaží eliminovat riziko tzv. “torpédových žalob”, jejichž podstatou je „preventivní“ podání žaloby dlužníkem ve státě, který je známý pro zdlouhavost soudního řízení, popř. který je k řízení zcela nepříslušný, avšak rozhodnutí o této skutečnosti vydá v řádu měsíců či let. Podal-li následně věřitel žalobu u soudu v jiném členském státě, musel podle předchozího nařízení druhý soud přerušit řízení, dokud první soud neurčil otázku příslušnosti, a to i v případě, že druhý soud byl dle dohody stran výlučně příslušný. Dlužníci tak uvedené pravidlo využívali k taktickému oddalování rozhodnutí ve věci samé.
Podle nového nařízení nebude takový postup možný v případě, že se strany dohodly na výlučné příslušnosti soudu některého členského státu. Tento soud bude mít pravomoc věc rozhodnout bez ohledu na to, zda již bylo zahájeno řízení v jiném (nepříslušnem) členském státě. To bude mít za následek, že soud členského státu, u kterého strana dlužníka již zahájila soudní řízení, bude nyní povinen zastavit toto řízení.
Krom toho přepracované nařízení nově umožňuje spotřebiteli žalovat vždy v členském státě, ve kterém má svůj pobyt, a to i když žalovaná strana nemá sídlo v jiném členském státě.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: peter.maysenholder@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
