Nákup zboží do 22 € ze třetích zemí se navýší o DPH a celní poplatky
Po 1. červenci 2021 bude platit povinnost uhradit DPH u každé zásilky se zbožím, které si fyzická osoba objedná ze 3. zemí, a podat celní prohlášení.
Od 1. 7. 2021 se mění některé předpisy směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH a prováděcí nařízení k této směrnici č. 282/2011. Jde o změny upravující uplatnění DPH na úrovni celé EU.
K jedné ze zásadních změn dochází v oblasti dovozu zboží ze 3. zemí. Jde o zrušení osvobození od DPH pro zboží s hodnotou do 22 € a zavedení povinnosti podat celní prohlášení.
V současné době jsou zásilky ze zemí mimo EU s hodnotou do 22€ osvobozené od odvodu DPH a procházejí jednoduchým celním řízením, které zajišťuje přepravce nebo pošta a příjemce nic nemusí řešit.
Po 1. červenci 2021 bude platit povinnost uhradit DPH u každé zásilky se zbožím, které si fyzická osoba objedná ze 3. země, a podat celní prohlášení. U zásilek do 150 € se celní prohlášení bude podávat elektronicky.
Celní řízení bude možné za poplatek vyřídit prostřednictvím dopravců (např. Česká pošta nebo specializovaných firem) nebo od července bude Celní správou umožněno vyřídit si celní řízení samostatně pomocí aplikace eCep.
DPH se bude počítat z hodnoty objednaného zboží, poštovného, případného poplatku za zastupování v celním řízení a platba proběhne při převzetí zásilky od dopravce.
Výjimkou z povinnosti platit DPH jsou dary mezi soukromými osobami do hodnoty 45€. U těchto zásilek bude ale také nutné podat celní prohlášení.
Zdroj: BNT journal
www.celnisprava.cz
www.celnicka.cz
www.behounek.eu daňový poradce
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
