Nákup zboží do 22 € ze třetích zemí se navýší o DPH a celní poplatky
Po 1. červenci 2021 bude platit povinnost uhradit DPH u každé zásilky se zbožím, které si fyzická osoba objedná ze 3. zemí, a podat celní prohlášení.
Od 1. 7. 2021 se mění některé předpisy směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH a prováděcí nařízení k této směrnici č. 282/2011. Jde o změny upravující uplatnění DPH na úrovni celé EU.
K jedné ze zásadních změn dochází v oblasti dovozu zboží ze 3. zemí. Jde o zrušení osvobození od DPH pro zboží s hodnotou do 22 € a zavedení povinnosti podat celní prohlášení.
V současné době jsou zásilky ze zemí mimo EU s hodnotou do 22€ osvobozené od odvodu DPH a procházejí jednoduchým celním řízením, které zajišťuje přepravce nebo pošta a příjemce nic nemusí řešit.
Po 1. červenci 2021 bude platit povinnost uhradit DPH u každé zásilky se zbožím, které si fyzická osoba objedná ze 3. země, a podat celní prohlášení. U zásilek do 150 € se celní prohlášení bude podávat elektronicky.
Celní řízení bude možné za poplatek vyřídit prostřednictvím dopravců (např. Česká pošta nebo specializovaných firem) nebo od července bude Celní správou umožněno vyřídit si celní řízení samostatně pomocí aplikace eCep.
DPH se bude počítat z hodnoty objednaného zboží, poštovného, případného poplatku za zastupování v celním řízení a platba proběhne při převzetí zásilky od dopravce.
Výjimkou z povinnosti platit DPH jsou dary mezi soukromými osobami do hodnoty 45€. U těchto zásilek bude ale také nutné podat celní prohlášení.
Zdroj: BNT journal
www.celnisprava.cz
www.celnicka.cz
www.behounek.eu daňový poradce
Další články
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.
Limity digitalizace korporátního rozhodování
Prudký rozvoj segmentu informačních a komunikačních technologií přinesl v posledních letech novou realitu, kterou si dříve dokázali představit jen ti největší vizionáři. Na tuto skutečnost se snaží reagovat i právo, avšak – jak už to u něj často bývá – nedaří se mu vždy držet krok s technologickým vývojem.
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
