Jakou cestou by se mělo lidstvo vydat?
Válka zůstává realitou mezinárodní politiky. Konflikty a ozbrojené střety nadále propukají a navzdory existenci mezinárodního práva válka nezmizela. Jak dlouho musí lidstvo v tomto cyklu pokračovat? Je-li konflikt nevyhnutelný, musí být válka i způsobem, jakým jej řešíme?
Deklarace míru a ukončení válek (DPCW), vyhlášená 14. března 2016, byla představena jako návrh odpovědi na tyto otázky.
HWPL a DPCW
DPCW není dokumentem zrozeným z abstraktních ideálů. Heavenly Culture, World Peace, Restoration of Light (HWPL), organizace, která ji vyhlásila, je mezinárodní mírová nevládní organizace založená za účelem ochrany životů ztracených ve válce a vybudování udržitelného mírového řádu.
Pozadí jejího založení spočívá ve válečných zkušenostech předsedy HWPL Man-hee Leeho. Jako studentský voják během korejské války zažil na vlastní kůži devastaci válkou. Přesvědčení, že cyklus opakovaného posílání mladých lidí do války musí u této generace skončit, později inspirovalo mezinárodní mírové iniciativy. Významným bodem obratu se stal Světový summit HWPL z 18. září, který se konal v Soulu v roce 2014. Na akci, které se zúčastnilo celkem 1 933 účastníků ze 152 zemí, sdíleli přítomní shodu na tom, že mezinárodní standardy jsou zapotřebí nejen k reakci na konflikty poté, co nastanou, ale také k jejich předcházení a institucionalizaci spolupráce.
Aby HWPL převedla tuto vizi do konkrétní podoby, založila v roce 2015 Mezinárodní právní mírový výbor HWPL (ILPC), složený z odborníků na mezinárodní právo z celého světa. Prostřednictvím právního přezkumu a konzultací výbor dokončil návrh DPCW, sestávající z 10 článků a 38 odstavců, který byl oficiálně vyhlášen 14. března 2016.
Standardy navržené v DPCW
DPCW stanovuje standardy pro použití síly a postupy pro mírové řešení sporů. Rovněž posiluje zásady mezinárodní spolupráce a kolektivní bezpečnosti a zároveň začleňuje občanskou společnost a uznává globálně významnou roli náboženství v rámci institucionálního rámce.
Tento dokument nepopírá stávající mezinárodní právní řád. Zaměřuje se spíše na vyjasnění již dohodnutých principů a jejich strukturování tak, aby mohly v praxi efektivně fungovat. Je významný tím, že představuje pokus posunout se za hranice řádu, který předpokládá válku jako prostředek řešení konfliktů. Otázka vznesená v DPCW je jednoduchá: i když existují konflikty, musí nutně vyústit ve válku?
Rozšiřování mezinárodní podpory
Od svého vyhlášení získala DPCW podporu mezinárodních organizací i národních parlamentů. Regionální parlamentní orgány – včetně Panafrického parlamentu (PAP), Středoamerického parlamentu (PARLACEN) a Latinskoamerického a karibského parlamentu (Parlatino) – přijaly rezoluce podporující tuto iniciativu, zatímco od občanů ve 178 zemích bylo shromážděno přibližně 900 000 vyjádření podpory.
To ukazuje, že šíření norem probíhá nejen prostřednictvím státní diplomacie, ale také skrze občanskou společnost. Realita však zůstává složitá. Mezinárodní konflikty přetrvávají a mocenská politika zůstává zakořeněna. Transformace předpokládaná v DPCW se stále odvíjí.
Za éru války: Zanechání míru jako dědictví pro budoucí generace
Lidstvo po dlouhou dobu ukončovalo konflikty válkou, kdykoliv nastaly. Vzorec určování řádu prostřednictvím převahy moci se opakoval.
Otázka vznesená v DPCW je strukturální. I když konflikty nezmizí, způsob, jakým jsou řešeny, se může změnit. Otázkou je, zda je možné vybudovat řád, který spravuje konflikty v rámci standardů a postupů, spolupráce a institucí, spíše než prostřednictvím ozbrojených střetů.
Uplynulé desetiletí bylo obdobím vznášení této otázky mezinárodnímu společenství a budování institucionálních a sociálních základů. Nadcházejícím úkolem je zajistit, aby tyto standardy fungovaly v rámci skutečného mezinárodního řádu.
Jakou cestou by se mělo lidstvo vydat?
Nikoliv cestou, kde válka zůstává prostředkem řešení konfliktů, ale cestou, která usiluje o strukturování a institucionalizaci míru.
Konflikty mohou být nevyhnutelné. Nicméně to, zda jim bude dovoleno eskalovat do války, nebo zda budou řešeny podle jiného standardu, závisí v konečném důsledku na volbě lidstva. DPCW představuje úsilí dát tomuto přechodu konkrétní institucionální rámec. Diskuse a globální expanze v uplynulém desetiletí ukázaly, že taková vize je možná.
Zůstává jedna otázka: Zakoření tyto standardy v mezinárodním řádu, nebo zůstanou jen další deklarací?
O organizacích HWPL a IPYG
HWPL (Heavenly Culture, World Peace, Restoration of Light) a IPYG (International Peace Youth Group) jsou mezinárodní neziskové organizace, které se zasazují o prosazování trvalého míru prostřednictvím mezikulturního dialogu, vzdělávání a občanské angažovanosti vedené mládeží.
Další články
Distributoři léčiv jako subjekty kritické infrastruktury: Nový regulatorní režim a praktické dopady
Zásobování léky je něco, co většina z nás považuje za samozřejmost, dokud se něco pokazí. Pandemie covid-19 ukázala, jak křehké jsou dodavatelské řetězce a jak snadno se může zhroutit celý trh, pokud nejsou klíčoví distributoři dostatečně odolní.
Regulace cen pohonných hmot podruhé
Regulace cen pohonných hmot v ČR pokračuje, od poloviny května se však opírá o zcela nový právní základ. Nový zákon č. 63/2026 Sb. přenesl regulační pravomoci z Ministerstva financí přímo na vládu, která nyní cenové stropy určuje svými nařízeními. Co tato legislativní změna znamená pro provozovatele čerpacích stanic v praxi, jaké přináší ekonomické dopady a proč výrazně omezuje možnosti právní obrany proti cenovým stropům?
Špatná víra v právu? Když formální výkon práva popírá jeho smysl
České právo chrání dobrou víru, vyžaduje poctivost, zakazuje zneužití práva a v některých oblastech pracuje i s pojmem nepoctivého záměru. Přesto v něm stále chybí výraz, který by přesně pojmenoval určitou opakující se situaci: jednání, které se navenek opírá o právní pravidlo, avšak ve skutečnosti míří proti jeho smyslu.
Nařízení o obalech (PPWR)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2025/40 o obalech a obalových odpadech harmonizuje opatření týkající se obalů v rámci EU a ukládá uvádět na trh pouze takové obaly, které splňují požadavky na environmentální udržitelnost a označování obalů. Zároveň platí, že členské státy nemohou bránit dovozu obalů, které tyto požadavky splňují.
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.



