Evropský Jednotný Patent se blíží
Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování vstoupil v platnost 19. ledna 2022. Nyní mohou začít závěrečné přípravy na Jednotný patentový soud a Jednotný patent.
Tento článek navazuje na loňský text Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní.
Poté, co německá vláda v září 2021 ratifikovala Protokol k Dohodě o jednotném patentovém soudu o předběžném uplatňování a Rakousko dne 18. ledna 2022 rovněž uložilo svou ratifikační listinu, vstoupil Protokol v platnost dne 19. ledna 2022.
Jedná se o vrchol dlouhodobého úsilí o vytvoření jednotného patentového systému v celé EU a zároveň o základní kámen pro uplatňování jednotného patentu a vznik Jednotného patentového soudu.
Očekává se, že Jednotný patentový soud zahájí činnost ve druhé polovině roku 2022, jakmile budou jmenováni jeho soudci a přijat jeho jednací řád. Tím pak dojde k přesunu jurisdikce pro jednotné patenty na Jednotný patentový soud.
V budoucnu bude stačit jediná patentová přihláška, aby byl Jednotný patent platný až v 25 členských státech EU. Jednotný patentový soud s hlavním sídlem v Lucemburku bude jako mezinárodní soud odpovědný za žaloby pro porušení a neplatnost týkající se Jednotných patentů udělených Evropským patentovým úřadem a bude chránit jejich dodržování napříč hranicemi v rámci EU. Majitelé patentů tak budou moci v budoucnu vymáhat své Jednotné patenty s přeshraniční účinností u jediného soudu.
K historii:
Na reformě evropského patentového práva pracovala EU již dlouho. Od roku 2013 existuje dohoda většiny členských států EU o evropském Jednotném patentu. Ten však zatím nemohl vstoupit v platnost kvůli chybějícímu souhlasu Německa, jednoho ze tří členských států s největším objemem patentů.
V roce 2020 německý Spolkový ústavní soud prohlásil příslušný zákon za neplatný, protože chyběla potřebná dvoutřetinová většina všech poslanců německého Spolkového sněmu. V důsledku toho byl zákon na konci roku 2020 přijat znovu ve stejném znění.
Před přelomem roku 2020/21 byly u Spolkového ústavního soudu podány dvě ústavní stížnosti s předběžnými opatřeními. V září 2021 Spolkový ústavní soud rozhodl, že Dohoda o jednotném patentovém soudu „neupravuje vztah mezi unijním právem a vnitrostátním ústavním právem nad rámec stávajícího stavu“, a že tedy není napadnutelná. Tímto rozhodnutím se Německu definitivně otevřela cesta k ratifikaci Dohody, a tedy k její aplikaci v celé EU.
Zdroj: www.epo.org
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
