150 let mezinárodního humanitárního práva, zpráva z konference
Dne 7. listopadu 2014 se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila konference pořádaná Výzkumným centrem pro lidská práva (UNCE) k příležitosti 150. výročí přijetí první Ženevské úmluvy z roku 1864 (Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli). Současně bylo rovněž připomenuto 151. výročí od založení Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) v roce 1863.
Konference byla rozdělena do čtyř tematicky oddělených panelů, v rámci kterých vystoupili jak akademičtí pracovníci a studenti doktorského studijního programu jednotlivých fakult UK, tak i přispěvatelé z praxe, jako např. zástupci Generálního štábu Armády ČR nebo Českého červeného kříže. Konference byla organizačně zaštítěna doc. Veronikou Bílkovou z katedry mezinárodního práva PF UK.
První panel se zabýval historickým vývojem a perspektivami mezinárodního humanitárního práva (MHP), včetně zhodnocení stavu současné právní úpravy a možností její aplikovatelnosti na nové typy ozbrojeného konfliktu. Panel otevřel úvodním slovem prof. Pavel Šturma, hlavní řešitel a koordinátor projektu UNCE. Následoval příspěvek doc. Bílkové, jenž nastínil vývoj MHP za posledních 150 let. Panel pokračoval příspěvkem doc. Marka Jukla, prezidenta Českého červeného kříže, který popsal roli různých složek Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce v ozbrojeném konfliktu. Posledním vystupujícím prvního panelu se stal pplk. Otakar Foltýn z Generálního štábu AČR s příspěvkem na téma vývoj moderních ozbrojených konfliktů.
Druhý dopolední panel se zaměřil na vztahy mezi MHP a jinými odvětvími mezinárodního práva. Téma ochrany „uprchlíků“ z ozbrojených konfliktů přednesla JUDr. Věra Honusková. Dále zazněl příspěvek Mgr. Radky Kryslové týkající se zapojení dětských vojáků do ozbrojených konfliktů. Dva vystupující, JUDr. Martin Faix a JUDr. Sandra Brožová, se zaměřili na roli mezinárodních mezivládních organizací v rámci MHP.
Po obědě následoval panel na téma nových technologií. Doc. Jan Ondřej a Mgr. Michal Janák hovořili o souladu použití bezpilotních letounů (tzv. dronů) s pravidly MHP. Třetí příspěvek ohledně aplikace MHP na kybernetické útoky zazněl z úst Mgr. Tomáše Brunera z Fakulty sociálních věd UK.
Závěrečný panel shrnul propojení mezi MHP a mezinárodním trestním právem se zvláštním zaměřením na stíhání válečných zločinů. Východiska stíhání nacistických zločinců pro zločiny proti mezinárodnímu právu představil JUDr. David Kohout, na kterého navázal doc. Pavel Maršálek s příspěvkem zabývajícím se otázkou legality a legitimity Norimberského procesu. Vývoj stíhání válečných zločinů uvedl Mgr. Milan Lipovský a problematice institutu příkazu nadřízeného jako okolnosti vylučující odpovědnost se věnovala Mgr. Kristýna Urbanová.
Všechny panely následovala podnětná diskuse za aktivní účasti přítomného publika. Konferenci ukončili závěrečným slovem prof. Šturma a doc. Bílková, kteří zároveň představili záměr UNCE vydat k tématu kolektivní monografii.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
