150 let mezinárodního humanitárního práva, zpráva z konference
Dne 7. listopadu 2014 se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila konference pořádaná Výzkumným centrem pro lidská práva (UNCE) k příležitosti 150. výročí přijetí první Ženevské úmluvy z roku 1864 (Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli). Současně bylo rovněž připomenuto 151. výročí od založení Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) v roce 1863.
Konference byla rozdělena do čtyř tematicky oddělených panelů, v rámci kterých vystoupili jak akademičtí pracovníci a studenti doktorského studijního programu jednotlivých fakult UK, tak i přispěvatelé z praxe, jako např. zástupci Generálního štábu Armády ČR nebo Českého červeného kříže. Konference byla organizačně zaštítěna doc. Veronikou Bílkovou z katedry mezinárodního práva PF UK.
První panel se zabýval historickým vývojem a perspektivami mezinárodního humanitárního práva (MHP), včetně zhodnocení stavu současné právní úpravy a možností její aplikovatelnosti na nové typy ozbrojeného konfliktu. Panel otevřel úvodním slovem prof. Pavel Šturma, hlavní řešitel a koordinátor projektu UNCE. Následoval příspěvek doc. Bílkové, jenž nastínil vývoj MHP za posledních 150 let. Panel pokračoval příspěvkem doc. Marka Jukla, prezidenta Českého červeného kříže, který popsal roli různých složek Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce v ozbrojeném konfliktu. Posledním vystupujícím prvního panelu se stal pplk. Otakar Foltýn z Generálního štábu AČR s příspěvkem na téma vývoj moderních ozbrojených konfliktů.
Druhý dopolední panel se zaměřil na vztahy mezi MHP a jinými odvětvími mezinárodního práva. Téma ochrany „uprchlíků“ z ozbrojených konfliktů přednesla JUDr. Věra Honusková. Dále zazněl příspěvek Mgr. Radky Kryslové týkající se zapojení dětských vojáků do ozbrojených konfliktů. Dva vystupující, JUDr. Martin Faix a JUDr. Sandra Brožová, se zaměřili na roli mezinárodních mezivládních organizací v rámci MHP.
Po obědě následoval panel na téma nových technologií. Doc. Jan Ondřej a Mgr. Michal Janák hovořili o souladu použití bezpilotních letounů (tzv. dronů) s pravidly MHP. Třetí příspěvek ohledně aplikace MHP na kybernetické útoky zazněl z úst Mgr. Tomáše Brunera z Fakulty sociálních věd UK.
Závěrečný panel shrnul propojení mezi MHP a mezinárodním trestním právem se zvláštním zaměřením na stíhání válečných zločinů. Východiska stíhání nacistických zločinců pro zločiny proti mezinárodnímu právu představil JUDr. David Kohout, na kterého navázal doc. Pavel Maršálek s příspěvkem zabývajícím se otázkou legality a legitimity Norimberského procesu. Vývoj stíhání válečných zločinů uvedl Mgr. Milan Lipovský a problematice institutu příkazu nadřízeného jako okolnosti vylučující odpovědnost se věnovala Mgr. Kristýna Urbanová.
Všechny panely následovala podnětná diskuse za aktivní účasti přítomného publika. Konferenci ukončili závěrečným slovem prof. Šturma a doc. Bílková, kteří zároveň představili záměr UNCE vydat k tématu kolektivní monografii.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



