150 let mezinárodního humanitárního práva, zpráva z konference
Dne 7. listopadu 2014 se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila konference pořádaná Výzkumným centrem pro lidská práva (UNCE) k příležitosti 150. výročí přijetí první Ženevské úmluvy z roku 1864 (Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli). Současně bylo rovněž připomenuto 151. výročí od založení Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) v roce 1863.
Konference byla rozdělena do čtyř tematicky oddělených panelů, v rámci kterých vystoupili jak akademičtí pracovníci a studenti doktorského studijního programu jednotlivých fakult UK, tak i přispěvatelé z praxe, jako např. zástupci Generálního štábu Armády ČR nebo Českého červeného kříže. Konference byla organizačně zaštítěna doc. Veronikou Bílkovou z katedry mezinárodního práva PF UK.
První panel se zabýval historickým vývojem a perspektivami mezinárodního humanitárního práva (MHP), včetně zhodnocení stavu současné právní úpravy a možností její aplikovatelnosti na nové typy ozbrojeného konfliktu. Panel otevřel úvodním slovem prof. Pavel Šturma, hlavní řešitel a koordinátor projektu UNCE. Následoval příspěvek doc. Bílkové, jenž nastínil vývoj MHP za posledních 150 let. Panel pokračoval příspěvkem doc. Marka Jukla, prezidenta Českého červeného kříže, který popsal roli různých složek Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce v ozbrojeném konfliktu. Posledním vystupujícím prvního panelu se stal pplk. Otakar Foltýn z Generálního štábu AČR s příspěvkem na téma vývoj moderních ozbrojených konfliktů.
Druhý dopolední panel se zaměřil na vztahy mezi MHP a jinými odvětvími mezinárodního práva. Téma ochrany „uprchlíků“ z ozbrojených konfliktů přednesla JUDr. Věra Honusková. Dále zazněl příspěvek Mgr. Radky Kryslové týkající se zapojení dětských vojáků do ozbrojených konfliktů. Dva vystupující, JUDr. Martin Faix a JUDr. Sandra Brožová, se zaměřili na roli mezinárodních mezivládních organizací v rámci MHP.
Po obědě následoval panel na téma nových technologií. Doc. Jan Ondřej a Mgr. Michal Janák hovořili o souladu použití bezpilotních letounů (tzv. dronů) s pravidly MHP. Třetí příspěvek ohledně aplikace MHP na kybernetické útoky zazněl z úst Mgr. Tomáše Brunera z Fakulty sociálních věd UK.
Závěrečný panel shrnul propojení mezi MHP a mezinárodním trestním právem se zvláštním zaměřením na stíhání válečných zločinů. Východiska stíhání nacistických zločinců pro zločiny proti mezinárodnímu právu představil JUDr. David Kohout, na kterého navázal doc. Pavel Maršálek s příspěvkem zabývajícím se otázkou legality a legitimity Norimberského procesu. Vývoj stíhání válečných zločinů uvedl Mgr. Milan Lipovský a problematice institutu příkazu nadřízeného jako okolnosti vylučující odpovědnost se věnovala Mgr. Kristýna Urbanová.
Všechny panely následovala podnětná diskuse za aktivní účasti přítomného publika. Konferenci ukončili závěrečným slovem prof. Šturma a doc. Bílková, kteří zároveň představili záměr UNCE vydat k tématu kolektivní monografii.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


