Změny v Intrastatu, o nichž byste měli vědět
Navýšení limitu pro povinnost vykazování v systému Intrastat či zpřesnění definice kurzu používaného pro přepočet cizí měny, to jsou jen některé změny, kterým je třeba věnovat pozornost.
Od 1. 1. 2019 došlo k četným změnám v Intrastatu, který funguje jako mezinárodní systém sběru a zpracování dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie. Povinnost zpracovávat tento výkaz mají osoby registrované nebo identifikované k DPH, které se označují jako zpravodajská jednotka. Vykazovat data pro Intrastat musí subjekty, které odeslaly zboží do jiného členského státu EU nebo jej přijaly ze členského státu EU.
Zásadní změnou, ke které došlo od 1. 1. 2019, je zvýšení limitu, jehož dosažením vzniká povinnost vykazovat Intrastat, z 8 mil. Kč na 12 mil. Kč za kalendářní rok.
Pokud zpravodajská jednotka za rok 2018 dosáhla limitu pro vykazování, což tedy je 8 mil. Kč, musí dle § 58 odst. 4 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon vykazovat údaje do Intrastatu do konce roku 2019. Jestliže zpravodajská jednotka nedosáhne limitu za rok 2019 ve výši 12 mil. Kč, poslední výkaz předaný příslušnému celnímu úřadu bude za prosinec 2019 a pokud v roce 2019 dosáhne 12 mil. Kč, má povinnost Intrastat vykazovat do konce roku 2020.
Pokud zpravodajská jednotka za rok 2018 nedosáhla limitu, nemá od referenčního období leden 2019 povinnost vykazovat údaje. Jestliže zpravodajská jednotka za rok 2019 dosáhne limitu 12 mil. Kč za kalendářní rok, má povinnost se registrovat k vykazování údajů u místně příslušného celního úřadu a také jej vykazovat do konce roku 2020.
Od 1. 1. 2019 dochází též ke změnám při vykazování operativního leasingu v závislosti na tom, zda dojde ke změně vlastnického práva či nikoliv.
Také došlo ke zpřesnění definice kurzu používaného pro přepočet cizí měny na koruny české. Pro přepočet cizí měny na koruny české se použije kurz, který zpravodajská jednotka používá v případě pořízení zboží z jiného členského státu EU nebo dodání zboží do jiného členského státu EU pro přepočet ve vztahu k povinnosti přiznat daň z přidané hodnoty nebo přiznat uskutečnění plnění podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
