Změny v Intrastatu, o nichž byste měli vědět
Navýšení limitu pro povinnost vykazování v systému Intrastat či zpřesnění definice kurzu používaného pro přepočet cizí měny, to jsou jen některé změny, kterým je třeba věnovat pozornost.
Od 1. 1. 2019 došlo k četným změnám v Intrastatu, který funguje jako mezinárodní systém sběru a zpracování dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie. Povinnost zpracovávat tento výkaz mají osoby registrované nebo identifikované k DPH, které se označují jako zpravodajská jednotka. Vykazovat data pro Intrastat musí subjekty, které odeslaly zboží do jiného členského státu EU nebo jej přijaly ze členského státu EU.
Zásadní změnou, ke které došlo od 1. 1. 2019, je zvýšení limitu, jehož dosažením vzniká povinnost vykazovat Intrastat, z 8 mil. Kč na 12 mil. Kč za kalendářní rok.
Pokud zpravodajská jednotka za rok 2018 dosáhla limitu pro vykazování, což tedy je 8 mil. Kč, musí dle § 58 odst. 4 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon vykazovat údaje do Intrastatu do konce roku 2019. Jestliže zpravodajská jednotka nedosáhne limitu za rok 2019 ve výši 12 mil. Kč, poslední výkaz předaný příslušnému celnímu úřadu bude za prosinec 2019 a pokud v roce 2019 dosáhne 12 mil. Kč, má povinnost Intrastat vykazovat do konce roku 2020.
Pokud zpravodajská jednotka za rok 2018 nedosáhla limitu, nemá od referenčního období leden 2019 povinnost vykazovat údaje. Jestliže zpravodajská jednotka za rok 2019 dosáhne limitu 12 mil. Kč za kalendářní rok, má povinnost se registrovat k vykazování údajů u místně příslušného celního úřadu a také jej vykazovat do konce roku 2020.
Od 1. 1. 2019 dochází též ke změnám při vykazování operativního leasingu v závislosti na tom, zda dojde ke změně vlastnického práva či nikoliv.
Také došlo ke zpřesnění definice kurzu používaného pro přepočet cizí měny na koruny české. Pro přepočet cizí měny na koruny české se použije kurz, který zpravodajská jednotka používá v případě pořízení zboží z jiného členského státu EU nebo dodání zboží do jiného členského státu EU pro přepočet ve vztahu k povinnosti přiznat daň z přidané hodnoty nebo přiznat uskutečnění plnění podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
Zdroj: BNT journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
