Vrácení DPH z jiného členského státu EU
Pokud plátce DPH, který má v ČR sídlo či provozovnu, zaplatí DPH v jiném členském státě, má možnost požádat o její vrácení, a to za podmínek stanovených v § 82 zákona o dani z přidané hodnoty. Podmínkou je podání žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na tento portál plátci přidělí místně příslušný finanční úřad.
Po vyplnění a odeslání elektronické žádosti o vrácení DPH z jiného členského státu EU dochází k prvnímu prověření nároku ještě v domovském státě žadatele (česká daňová správa), která prověří, zda je žadatel skutečně plátcem a zda neuskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet.
Pokud je žádost z tohoto pohledu v pořádku, je předána do země vrácení, která neprodleně elektronicky informuje žadatele o datu převzetí žádosti. Od tohoto data běží lhůta (dle článku 19 odst. 2 směrnice Rady 2008/9/ES) 4 měsíce, kdy členský stát vrácení daně oznámí žadateli své rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí žádosti.
V této lhůtě si může členský stát vrácení vyžádat doplňující údaje (např. předložení originálu nebo kopie příslušných faktur, dovozního dokladu apod.). Doplňující údaje musí žadatel doručit do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti o doplnění.
Je-li žádost o vrácení daně schválena, uhradí členský stát vrácení daně schválenou částku daně do deseti pracovních dnů od uplynutí výše uvedené lhůty dle článku 19 odst. 2 směrnice. V případě, že je žádost zcela nebo částečně zamítnuta, oznámí členský stát vrácení daně žadateli společně s rozhodnutím i důvody zamítnutí. Žadatel se pak může proti zamítnutí žádosti odvolat k příslušným orgánům členského státu vrácení daně (finanční úřad, soudy, obchodní komora). Možným důvodem pro zamítnutí žádosti bývá nárokování DPH, která se v daném státě nevrací. Například v Německu není možné nárokovat zpět DPH z pohonných hmot pro osobní vozidla, z občerstvení, dárků a nákladů týkajících se reprezentace.
Závěrem si ještě dovolujeme doplnit, že žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, tedy například za rok 2016 je možné žádat do 30. září 2017. Lze žádat i za kratší období než jeden rok, a to za tři kalendářní měsíce. V tomto případě je pak limit pro výši vratitelné DPH 400 EUR. Pro žádost za celý kalendářní rok je pak limit 50 EUR. Nedodržení limitu (žádost o podlimitní částku) může být také důvodem k zamítnutí žádosti.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
