Víte, co je to vědomostní dopis od FÚ?
Finanční úřad nově neformálně upozorňuje odběratele na možné daňové podvody jejich dodavatelů.
Finanční úřad (dále jen FÚ) v poslední době začal rozsáhleji aplikovat ustanovení § 109 zákona o dani z přidané hodnoty „Ručení příjemce zdanitelného plnění“. V praxi FÚ kontaktuje daňový subjekt s informací, že jeho dodavatel nepřiznal nebo nezaplatil DPH a že se ocitá v pozici případného ručitele. Typickým příkladem je uvědomění daňového subjektu při neformálním kontaktu formou telefonátu, v rámci něhož pracovník FÚ přečte do telefonu tzv. vědomostní dopis a následně o tom sepíše úřední záznam. Další možností je doručení takového dopisu daňovému subjektu v rámci vydání výzvy k odstranění pochybnostní nebo v rámci ústního jednání zaznamenaného do protokolu.
Daňový subjekt je ze strany FÚ upozorněn na neshodu v souvislosti s opatřením proti daňovým únikům (tzv. karuselovým podvodům či jiným řetězovým podvodům). Dále je poučen, že má možnost zaplatit DPH za dodavatele přímo na účet FÚ. Daňový subjekt je povinen svými dostupnými prostředky učinit vše, co učinit může, aby zabránil případnému daňovému úniku daně.
Z reakcí daňových subjektů - odběratelů často vyplývá, že pokud obdrží od FÚ vědomostní dopis upozorňující na jejich dodavatele, ukončí s daným dodavatelem spolupráci, aby se vyhnuli případným problémům s FÚ, což může být pro dodavatele likvidační. Samozřejmě je zde možnost platit DPH přímo na účet FÚ, pro finanční účtárnu to však může být administrativně náročné.
Teprve případný soudní spor ukáže, zda se daňová správa výše popsaným postupem v boji s daňovými úniky nepustila na příliš tentký led.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




