Technické zhodnocení provedené na pronajatém majetku po novele
Nově budou moci provedené technické zhodnocení odpisovat i ekonomičtí uživatelé majetku.
Novela zákona o daních z příjmů, jež nabyla účinnosti 1. 4. 2017, umožní mimo jiné odpisovat technické zhodnocení i ekonomickým uživatelům majetku (například technické zhodnocení provedené podnájemcem na majetku, který podnájemce užívá na základě podnájemní smlouvy, bude podnájemce nově moci daňově odepisovat), a to v případě, že budou dodrženy stejné podmínky jako v případě technického zhodnocení provedeného ze strany nájemce.
Do přijetí této novely mohl pronajatý majetek daňově odpisovat pouze nájemce či uživatel majetku u finančního leasingu, a to za podmínek uvedených v § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Základním předpokladem pro odpisování technického zhodnocení pronajatého majetku je, že nájemce má souhlas vlastníka (pronajímatele) s odpisováním uveden v písemné smlouvě – v nájemní smlouvě nebo v samostatné smlouvě. Další podmínkou je, že nedojde ke zvýšení vstupní ceny majetku u vlastníka o výdaje z titulu provedeného technického zhodnocení a že při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je již pronajatý hmotný majetek zatříděn.
Za výše uvedených podmínek bude moci tedy podnájemce odepisovat provedené technické zhodnocení na majetku, který užívá na základě podnájemní smlouvy. Při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisováním se bude postupovat obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem. Pro tyto účely bude podnájemce z hlediska daňových dopadů v postavení nájemce a nájemce, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele (vlastníka) hmotného majetku.
Závěrem dodáváme, že nové ustanovení zákona o daních z příjmů by se mělo vztahovat až na technická zhodnocení dokončená a uvedená do užívání po nabytí účinnosti výše zmíněné novely.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
