Technické zhodnocení provedené na pronajatém majetku po novele
Nově budou moci provedené technické zhodnocení odpisovat i ekonomičtí uživatelé majetku.
Novela zákona o daních z příjmů, jež nabyla účinnosti 1. 4. 2017, umožní mimo jiné odpisovat technické zhodnocení i ekonomickým uživatelům majetku (například technické zhodnocení provedené podnájemcem na majetku, který podnájemce užívá na základě podnájemní smlouvy, bude podnájemce nově moci daňově odepisovat), a to v případě, že budou dodrženy stejné podmínky jako v případě technického zhodnocení provedeného ze strany nájemce.
Do přijetí této novely mohl pronajatý majetek daňově odpisovat pouze nájemce či uživatel majetku u finančního leasingu, a to za podmínek uvedených v § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Základním předpokladem pro odpisování technického zhodnocení pronajatého majetku je, že nájemce má souhlas vlastníka (pronajímatele) s odpisováním uveden v písemné smlouvě – v nájemní smlouvě nebo v samostatné smlouvě. Další podmínkou je, že nedojde ke zvýšení vstupní ceny majetku u vlastníka o výdaje z titulu provedeného technického zhodnocení a že při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je již pronajatý hmotný majetek zatříděn.
Za výše uvedených podmínek bude moci tedy podnájemce odepisovat provedené technické zhodnocení na majetku, který užívá na základě podnájemní smlouvy. Při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisováním se bude postupovat obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem. Pro tyto účely bude podnájemce z hlediska daňových dopadů v postavení nájemce a nájemce, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele (vlastníka) hmotného majetku.
Závěrem dodáváme, že nové ustanovení zákona o daních z příjmů by se mělo vztahovat až na technická zhodnocení dokončená a uvedená do užívání po nabytí účinnosti výše zmíněné novely.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
