Seznamte se s novelou zákona o daních z příjmů
Poslanecká sněmovna schválila dne 13. ledna 2017 návrh zákona, kterým se mimo jiné mění zákon o daních z příjmů. Návrh zákona vrátil Senát Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Navrhovaná účinnost je od 1. dubna 2017 s tím, že některé změny budou fakticky účinné již od 1. ledna 2017, jiné budou platné pro zdaňovací období započaté 1. dubna 2017 a později, takže pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, budou účinné poprvé pro období roku 2018 a některé naopak až od 1. ledna 2018. Považujeme za důležité Vás informovat o následujících novinkách.
Daň z příjmů fyzických osob
Osvobození příjmů z prodeje podílů v obchodní korporaci se nebude vztahovat na příjem z úplatného převodu podílu, který odpovídá zvýšení nabývací ceny podílu člena nepeněžitým plněním ve prospěch vlastního kapitálu (vklad nemovité věci) učiněného do 5 let před prodejem. Tato změna by měla platit již pro zdaňovací období 2017 a pro výpočet časového testu by se měl stát rozhodným okamžikem okamžik úplatného převodu.
Do pětiletého časového testu pro osvobození se bude od roku 2018 započítávat doba vlastnictví zůstavitele v případě prodeje podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.
Dále má dojít k omezení maximální částky výdajů uplatňovaných procentem z příjmů. Paušální výdaje se budou uplatňovat pouze z 1 mil. Kč, současně ale bude možné uplatnit daňové zvýhodnění a slevu na manželku. Pro rok 2017 bude dána možnost volby - bude možné buď uplatňovat výdaje po staru, tzn. ze 2 mil. Kč bez možnosti daňového zvýhodnění a slevu na manželku nebo po novu z 1 mil. Kč s uplatněním daňového zvýhodnění a slevy.
Ode dne účinnosti novely bude možný odpis technického zhodnocení hrazeného ekonomickým uživatelem (podnájemcem). Doposud mohl daňově odepisovat pouze nájemce.
Daň z příjmů právnických osob
Od 1. ledna 2018 bude možné podat žádost o závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny.
Dále má dojít k osvobození příjmu z podílu na zisku vyplaceného svěřenskému fondu nebo rodinné fundaci; doposud nebylo možné aplikovat osvobození na převody zisku. Nově totiž budou svěřenské fondy a rodinné fundace doplněny do definice mateřských společností. Tím bude zamezeno tomu, aby v případě, kdy je do svěřenského fondu či rodinné fundace vyčleněn podíl na obchodní korporaci, byl příjem z dividend či podílů na zisku zdaněn jak při výplatě od obchodní korporace do svěřenského fondu, tak podruhé při výplatě podílů na zisku ze svěřenského fondu obmyšlenému.
Konečně dojde ke změně v otázce vracení záloh na podíl na zisku – povinnost vrátit zálohu bude mít nový nabyvatel podílu, nikoli původní vlastník, kterému byla záloha vyplacena.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
