Sdělení Finanční správy k prohlášení poplatníka daně ze závislé činnosti
Dle sdělení Finanční správy budou počínaje zdaňovacím obdobím 2018 moci zaměstnanci předkládat zaměstnavateli prohlášení poplatníka daně ze závislé činnosti nejen v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě.
Finanční správa zveřejnila informaci pro zaměstnavatele jakožto plátce daně z příjmů fyzických osob (“zaměstnanců”) ze závislé činnosti týkající se možnosti od zdaňovacího období 2018 předkládat a činit prohlášení poplatníka daně ze závislé činnosti (dále jen “prohlášení k dani”) zaměstnancem nejen v listinné podobě, ale taktéž v elektronické, včetně sdělení o akceptaci předložených povinných dokladů učiněných zaměstnancem u zaměstnavatele ze strany finanční správy. Prohlášení poplatníka daně, tedy zaměstnance, obsahuje žádost o uplatnění slev (na poplatníka, manžela, studující, ale např. i slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení či slevu na evidenci tržeb EET), daňová zvýhodnění (na děti), potvrzení tvrzených informací, a uplatnění nezdanitelných částek (úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru, pojistné na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění, členské odborové příspěvky, “dary“) aj., případně žádost o zpracování ročního zúčtování záloh na dani z příjmů.
Finanční správa uvedla, že v případě elektronické formy je nutná stran zaměstnavatele jednoznačná identifikace zaměstnance např. pomocí elektronického podpisu nebo implementace a použití prostřednictvím interního informačního systému. Nově od roku 2018 však zcela závisí na zaměstnavateli, zdali umožní krom listinné podoby i formu elektronickou či jejich kombinaci. Doporučuje se implementace podmínek podávání elektronického formuláře vnitřní směrnicí, tzn. podmínek, za kterých je možné učinit podání a zajistit, aby byla zajištěna úplnost a správnost uvedených údajů dle právních předpisů a současně splněno uchování povinných údajů po nezbytnou dobu archivace.
Již je také zveřejněno prohlášení k dani v .xml struktuře pro účely mzdového zpracování a aplikace v softwarovém vybavení zaměstnavatele a je připravena i Žádost o roční zúčtování záloh, uplatnění nezdanitelných částek základu daně, daňového zvýhodnění a dalších slev nevykázaných již v prohlášení k dani. Tiskopis “Prohlášení k dani“ bude k dispozici již v prosinci 2017, žádost až v průběhu roku 2018, jelikož tuto žádost lze podat až na základě splnění daňových a jiných povinností, tj. zaplacených záloh na daň, odvodů, splnění prokázaných příslušných podmínek pro daňová zvýhodnění a nezdanitelných částek, a to tedy za uplynulé zdaňovací období, tj. nejdříve v roce 2019. V elektronické podobě lze nově vystavit i potvrzení zaměstnavatele o příjmech, zaplacených odvodech a uplatněných slevách a zvýhodněních pro účely podání přiznání k dani z příjmů samotným zaměstnancem.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karel.cechovsky@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




