Regulace činností spojených s kryptoměnami
V červnu roku 2019 předložilo Ministerstvo financí návrh zákona, kterým se má změnit tzv. AML zákon[1] a některé další zákony včetně zákona živnostenského (dále jen „Návrh zákona“ nebo „Novela“). Na Novele spolupracovalo ministerstvo s Finančním analytickým úřadem a má se jí reagovat na požadavky V. AML Směrnice.[2] Tento stručný článek se zaměří pouze na část Novely, která upravuje regulaci činností spojených s kryptoměnami.
Zamýšlená regulace a nová volná živnost
Novela u definice virtuální měny (tzv. kryptoměny) vychází ze současné úpravy § 2 odst. 1 písm. l) AML zákona, když virtuální měnu definuje jako elektronicky uchovávanou jednotku, přičemž tuto stávající definici dále rozvíjí tak, že tato jednotka je současně schopna plnit platební, směnnou či investiční funkci. Navrhované ustanovení dále obsahuje negativní výčet, v jakém případě se o virtuální měnu nejedená (např. zaknihované cenné papíry, investiční nástroje aj.). V současnosti naplňují tuto definici virtuální měny například Bitcoin, Ethereum, XRP nebo Litecoin.
Novela má ambici vyčlenit v rámci živnostenského oprávnění činnosti spojené s kryptoměnami do samostatné skupiny pojmenované „Poskytování služeb spojených s virtuální měnou podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“, která má být nově součástí tzv. volných živností. Zároveň se má tento obor činnosti zařadit do nově vznikající přílohy č. 6 zákona o živnostenském podnikání, která bude obsahovat výčet živností, resp. oborů činnosti, jejichž výkon právnickou osobou bude vyžadovat bezúhonnost jejího skutečného majitele a dalších osob, ve smyslu připravovaného zákona o evidenci skutečných majitelů.
Povinné osoby a registr
Povinnou osobu (resp. osobu poskytující služby spojené s kryptoměnami) má dle Novely být každý, kdo poskytuje služby spojené s virtuální měnou, tedy každý, kdo jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje nebo zprostředkovává nákup nebo prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou. Pod těmito podnikatelskými činnostmi si můžeme představit například zprostředkování směny kryptoměn s penězi nebo s jinými kryptoměnami, přijímání plateb za zboží a služby v kryptoměnách, provozování bankomatu pro směnu kryptoměn apod.
Ze samotného Návrhu zákona je zřejmé, že se plánuje zatížit povinné osoby hned v několika ohledech. V první řadě bude nutné obstarat pro předmětné podnikání příslušné živnostenské oprávnění.
Dále Finanční analytický úřad proklamoval zamýšlený vznik samostatného registru, ve kterém by měly být příslušné subjekty evidovány a zápis do takového registru by měl být dokonce zákonnou podmínkou pro poskytování služeb spojených s virtuálními měnami.
Platnost a účinnost
Novela by měla nabýt platnosti a účinnosti až v roce 2020 resp. její části zřejmě až v roce 2021.
[1] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



