Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob vznikla nová povinnost vůči správci daně. Pokud fyzická osoba obdrží ve zdaňovacím období jednotlivý příjem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a je vyšší než 5 000 000 Kč, musí tuto skutečnost oznámit správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tento příjem obdržela (§ 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tato povinnost se týká poprvé příjmů získaných ve zdaňovacím období roku 2015.
Podrobnosti takového oznámení upravuje Sdělení k oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob vydané finanční správou (čj. 2899/15/7100-10111-010440). Oznámení se podává na tiskopise č. 25 5252 MFin 5252 – vzor č. 1 Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v zákona o daních z příjmů. Obojí je možné vyhledat na internetových stránkách Finanční správy ČR. V oznámení poplatník uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl.
Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželského, oznámí správci daně skutečnost jeden z manželů.
Povinnost oznámit osvobozený příjem se nevztahuje na příjem, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (katastr nemovitostí). Oznamovací povinnost se tedy nevztahuje např. na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku. Obdobně se postupuje v případě osvobozených příjmů fyzických osob z titulu darování nemovitostí zapsaných do katastru nemovitostí. Naopak osvobozený převod podílu či akcií oznamovací povinnosti podléhá.
Zjistí-li správce daně nesplnění této povinnosti, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nesplní-li poplatník oznamovací povinnost, správce daně stanoví pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu. Výše pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu se přitom stanoví z částky neoznámeného příjmu a je odstupňována podle okamžiku, kdy ke splnění povinnosti došlo; může se jednat až o 15 % neoznámeného příjmu.
Pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
