Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob vznikla nová povinnost vůči správci daně. Pokud fyzická osoba obdrží ve zdaňovacím období jednotlivý příjem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a je vyšší než 5 000 000 Kč, musí tuto skutečnost oznámit správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tento příjem obdržela (§ 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tato povinnost se týká poprvé příjmů získaných ve zdaňovacím období roku 2015.
Podrobnosti takového oznámení upravuje Sdělení k oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob vydané finanční správou (čj. 2899/15/7100-10111-010440). Oznámení se podává na tiskopise č. 25 5252 MFin 5252 – vzor č. 1 Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v zákona o daních z příjmů. Obojí je možné vyhledat na internetových stránkách Finanční správy ČR. V oznámení poplatník uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl.
Jde-li o příjem plynoucí do společného jmění manželského, oznámí správci daně skutečnost jeden z manželů.
Povinnost oznámit osvobozený příjem se nevztahuje na příjem, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (katastr nemovitostí). Oznamovací povinnost se tedy nevztahuje např. na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku. Obdobně se postupuje v případě osvobozených příjmů fyzických osob z titulu darování nemovitostí zapsaných do katastru nemovitostí. Naopak osvobozený převod podílu či akcií oznamovací povinnosti podléhá.
Zjistí-li správce daně nesplnění této povinnosti, vyzve poplatníka k jejímu dodatečnému splnění a stanoví mu k tomu náhradní lhůtu. Nesplní-li poplatník oznamovací povinnost, správce daně stanoví pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu. Výše pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu se přitom stanoví z částky neoznámeného příjmu a je odstupňována podle okamžiku, kdy ke splnění povinnosti došlo; může se jednat až o 15 % neoznámeného příjmu.
Pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu lze uložit nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
